Sto let od vzniku nejsilnější sociálnědemokratické strany v Evropě
Thomas OellermannNa přelomu srpna a září uplynulo právě sto let od založení sudetoněmecké sociální demokracie. Jak připomíná Thomas Oellermann, historie této strany nikdy nebyla provinční. Vždy byla součástí evropských a světových dějin.
Dne 7. prosince 1941 napadlo vojsko japonského císařství americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji. Znamenalo to začátek druhé světové války v Pacifiku. Japonské jednotky následně obsadily i západní Aleuty, tedy americké území. Američané se nyní obávali japonské invaze na západní pobřeží Spojených států nebo na Aljašku.
Na obranu nejsevernějšího státu byla spěšně postavena nová silnice, která měla na Aljašku na vzdálenost několika tisíc kilometrů přemístit vojenské jednotky a materiál. Tak vznikla v nejtěžších podmínkách Alaska Highway. Stavěli ji mimo jiné sudetoněmečtí sociální demokraté, kteří po mnichovské dohodě dokázali uprchnout před nacisty do Kanady. Na kanadském severu se tito továrenští dělníci jen neochotně stali farmáři, a proto se poohlíželi po jiných možnostech výdělku.
To, že politicky pronásledovaní továrenští dělníci z Čech stavěli v Kanadě dálnici na obranu Aljašky, je součástí tragické historie sudetoněmecké sociální demokracie, jež v těchto dnech slaví sté výročí.
Od 31. srpna do 3. září 1919 se v hotelu Imperátor v Trnovanech konal zakládající sjezd Německé sociálnědemokratické strany dělnické (Deutsche Sozialdemokratische Arbeiterpartei, zkratkou DSAP). Z českých, moravských a slezských uskupení kdysi celorakouské sociální demokracie tím vznikla nová politická strana na území Československa.
Vím, jde o oslavnou řeč, ale proč zlatit zlato. Ty volební výsledky byly i tak skvělé a německá sociálně-demokratická strana dělnická dokázala vést obdivuhodnou politiku na obecní úrovni, kde také dosahovala vynikající volební výsledky, do třicátých let srovnatelné jen s rudými vídeňskými obvody.
Nebylo by tak úplně fér hodnotit výsledky Jakschova akcentu na nacionalismus. Československo selhalo (možné muselo selhat, ale to na věci nic nemění), když nedokázalo zabránit henleinovskému teroru, ale pochybuji, že to byl jediný důvod masivních voličských ztrát Německé sociálně-demokratické strany dělnické po nacionalistickém obratu.
Wenzel Jaksch byl politická osobnost a vynikající žurnalista, žil v temných časech a není třeba přidávat k obrazu jadrného, prozíravého a statečného člověka ještě také neomylnost.