Naděje stojí — vždy stála — na menšině

Táňa Fischerová

Proměny společnosti k lepšímu nikdy nestojí na většině, ale na menšině, která neváhá jít proti zdi. Občanská společnost, které záleží na záchraně planety, ožívá.

Není nás málo, na které v poslední době doléhá svět a všechny jeho bolesti. Najít v sobě optimismus je čím dál těžší. Na druhou stranu: těch těžkých dob zdánlivě bez naděje už máme za sebou dost. Dokonce i my, poválečné děti. Vzpomínám na slova svého otce, který mi v normalizačních dobách, kdy všichni z naší rodiny byli „odejiti“ ze svých profesí říkal: „Víš, nebylo těžší doby než po Mnichovu a v roce 1940. Tehdy to vypadalo, že není vůbec žádná naděje a svět byl zcela temný. Po velkém úsilí a za cenu ohromných obětí začalo svítat, i když se situace zase brzy po válce opět zhoršila.“

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Těch temných chvil a dob nebylo málo. Ale měla jsem tatínka s knihovnou. Četba mě zachraňovala a dávala sílu. Také kultura, přátelé, příroda, duchovní pohled na svět, všechno co posiluje. To všechno je tu stále.

Navíc, byli jsme tehdy zavřeni ve svém světě, ale byl tady ještě druhý, ve kterém se hodnoty zdály být podstatnou částí společnosti, byť rovněž s dírami v lodi.

Mladí dnes dávají naději na lepší časy. Foto FfF Deutschland, flickr.com

Dnes, v době globalizace, je tady svět jeden — a to velmi nemocný. Není už kam utéci. V době klimatické krize navíc i na přírodu pohlížíme s bolestí, když vidíme mizení vody, druhů, lidskou krutost ke zvířatům ve všech částech světa, sobeckost a hodnoty, které se ponořují do podzemí jako ponorná řeka.

Budoucnost je nejistá a bolí. Ale stejně jako tehdy v dobách normalizace je o co se opřít. Objevuje se dosud nevídaná solidarita a soudržnost. Studenti po celém světě vyšli do ulic a upozorňují hlasitě na farizejství většiny politiků, kteří neslouží vlastním občanům, kterými byli zvoleni, ale oligarchům a mocným korporacím.

Mladí lidé jsou vědoucí a problematiku, za kterou stávkují, dobře znají. Vědí, že co jim dnes politici spojení s oligarchy připraví, to budou jednou prožívat na vlastní kůži. Jejich nasazení je obdivuhodné.

Jistě… nejsou takoví všichni, ale tak tomu bylo vždycky. Nikdy se neangažovalo sto procent, ale menší část. Ale právě ta byla a je nejvíce významná pro posun vnímání ve společnosti. Naděje stojí na menšině. A kromě toho… není jich zase tak málo.

Další mladí lidé dokázali zvednout ohromné množství občanů při demonstracích na Václavském náměstí a hlavně na Letné, lidí zčásti už propadlých skepsi a letargii. I oni dávají svítat na lepší časy.

Jsou tady také mladí aktivisté, kteří brání rozšiřování dolů a ničení krajiny, přivazují se ke stromům a vlastními těly brání přírodu. Jsou obdivuhodní. Je tu mnoho věcí hodných úcty a obdivu. Ti všichni stojí proti intrikám a moci peněz.

Občanská společnost znovu ožívá. Má před sebou ještě mnoho práce a mnoho proher, ale pokud zůstanou lidé takto aktivní a propojení, s vědomím souvislostí, nemůže se nikdy nic ztratit. Svět není ještě ztracen.

    Diskuse