Himálajský oblouk o délce asi čtyř tisíc kilometrů se označuje za „třetí pól“, protože disponuje největší masou ledu na Zemi hned po zmrzlých příkrovech na severním a jižním pólu. Po letošních rekordně vysokých teplotách vědci říkají, že budou muset opravit odhady toho, jak rychle bude třetí nejrozsáhlejší ledová plocha na světě tát. Dosavadní modely byly příliš optimistické.

„Téměř třetina území Nepálu je výše než pět tisíc metrů nad mořem a technicky vzato je arktického charakteru,“ vysvětluje ekonom a bývalý ministr vodních zdrojů země Dipak Gyawali. „A je rozumné usuzovat, že to, co se děje v polárních oblastech, se děje i v našich Himálajích,“ dodává.

Himálajský ledový příkrov taje rychleji než led kolem zemských pólů proto, že se nachází poblíž tropických oblastí. Gyawali varuje, že problém nespočívá pouze v ustupujících ledovcích, ale i ve způsobu, jakým postupující klimatické změny ovlivňují dešťové srážky.

V letošní zprávě „Hodnocení Hindukůše a Himálaje: Klimatická změna, udržitelnost a lidé“ předpovídá Mezinárodní centrum pro integrovaný horský rozvoj z Káthmándú, že Himálaj do konce století ztratí více než třetinu ledové plochy. A to i za předpokladu, že průměrná světová teplota nevzroste o více než jeden a půl stupně Celsia oproti předindustriální éře — což je nejoptimističtější scénář vázaný na okamžité a zásadní snížení emisí skleníkových plynů.

Tání předbíhá modely o desítky let