V pátek zesnulý pětadevadesátiletý Robert Mugabe byl v životě ledasčím, nesporně nejvýrazněji ale vládcem jihoafrického Zimbabwe. Moderní Zimbabwe je s jeho osobou fakticky personifikováno — v různých formách stál v jeho čele od začátku osmdesátých let až do konce roku 2017.

Odkaz, který Mugabe zanechal, je přitom přinejmenším rozporuplný a při troše odstupu lze říci, že zemi, která měla nakročeno k tomu hrát prim africké politiky, přivedl k politickému, ekonomickému i kulturnímu krachu. S tímto hodnocením by pravděpodobně nesouhlasilo mnoho černých Zimbabwanů, kteří v Mugabem vidí z pochopitelných důvodů primárně osvoboditele, a interpretovalo by ho coby pokus Západu o udržení svého vlivu. Hodnocení Mugabeho politiky se tak bude nutně lišit v závislosti na perspektivě, které se rozhodneme dát přednost.

Robert Mugabe se k moci dostal počátkem osmdesátých let po pětileté partyzánské válce proti apartheidnímu režimu Iana Smithe, kdy získal post premiéra nově vzniklého Zimbabwe. Země se tehdy pod vedením široké opoziční koalice zbavila nadvlády potomků někdejších bílých kolonizátorů, vůči nimž černošská většina řadu let stále otevřeněji vystupovala. Mugabe se stal symbolem státu, který přijal název po středověkém politickém útvaru Velké Zimbabwe, čímž započala postupná politika afrikanizace, dobře známá z okolních zemí v regionu.