Rozhodnutí generálního ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse učinit z prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho vyslance dobré vůle právě při WHO už neplatí. Krok, jenž vzbudil ohromné vášně a kritiku, vzal zpět sám Adhanom před několika dny.

Robert Mugabe je lidskoprávními organizacemi a zvláště západními politiky kritizován dlouhodobě za diktátorské sklony a likvidační řízení zimbabwské ekonomiky. Jak přitom uvedl v reakci na původní rozhodnutí WHO kanadský premiér Justin Trudeau, v důsledku dlouhodobé hospodářské krize bylo v Zimbabwe rozvráceno i samotné zdravotnictví.

Dnes třiadevadesátiletý Mugabe měl být jmenován do vyslanecké funkce původně s odůvodněním, že se jako prezident Zimbabwe příkladně zasadil o rozšíření preventivních zdravotních opatření ve své zemi. V rámci působení WHO měl proto „přispět k šíření osvěty ohledně prevence nevirových nebakteriálních chorob (NCDs)“, například rakoviny, mrtvice nebo astmatu.

Právě zástupci aliance bojující s tímto druhem nemocí ovšem odsoudili jmenování zimbabwského prezidenta nejhlasitěji: „Jsme šokováni a hluboce znepokojení tímto rozhodnutím učiněným bez přihlédnutí k dlouhé historii zneužívání lidských práv a lidské důstojnosti, jakou má za sebou prezident Mugabe,“ uvedli zástupci Aliance proti NCDs ve svém prohlášení.