Mugabe nakonec vyslancem dobré vůle nebude, vedení WHO změnilo po kritice názor
Radek KubalaRozhodnutí jmenovat vyslancem dobré vůle WHO prezidenta s diktátorskými sklony nepřečkalo ani týden. Pozorovatelé to vesměs kvitují, upozorňují ale, že obsazovat podobné pozice pouze Evropany nebo Američany je také problematické.
Rozhodnutí generálního ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse učinit z prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho vyslance dobré vůle právě při WHO už neplatí. Krok, jenž vzbudil ohromné vášně a kritiku, vzal zpět sám Adhanom před několika dny.
Robert Mugabe je lidskoprávními organizacemi a zvláště západními politiky kritizován dlouhodobě za diktátorské sklony a likvidační řízení zimbabwské ekonomiky. Jak přitom uvedl v reakci na původní rozhodnutí WHO kanadský premiér Justin Trudeau, v důsledku dlouhodobé hospodářské krize bylo v Zimbabwe rozvráceno i samotné zdravotnictví.
Dnes třiadevadesátiletý Mugabe měl být jmenován do vyslanecké funkce původně s odůvodněním, že se jako prezident Zimbabwe příkladně zasadil o rozšíření preventivních zdravotních opatření ve své zemi. V rámci působení WHO měl proto „přispět k šíření osvěty ohledně prevence nevirových nebakteriálních chorob (NCDs)“, například rakoviny, mrtvice nebo astmatu.
Právě zástupci aliance bojující s tímto druhem nemocí ovšem odsoudili jmenování zimbabwského prezidenta nejhlasitěji: „Jsme šokováni a hluboce znepokojení tímto rozhodnutím učiněným bez přihlédnutí k dlouhé historii zneužívání lidských práv a lidské důstojnosti, jakou má za sebou prezident Mugabe,“ uvedli zástupci Aliance proti NCDs ve svém prohlášení.