Neziskové organizace tu jsou nejen kvůli pomoci, přinášejí také vize

Iva Kuchyňková

Proč vadí politikům neziskové organizace? Mimo jiné proto, že poukazují na nepříjemné věci. Například že se státu nedaří starat se o své občany a jeho představitelé nejsou schopni dívat se dopředu.

V zemích, kde se začíná horšit politické klima, bývají neziskové organizace první na ráně. Útoky na neziskový sektor jsme mohli v minulých letech vidět v Rusku, Maďarsku nebo Polsku. Jako koordinátorka pro sociální oblast Charity Česká republika mám často možnost být v kontaktu i s kolegy v jiných zemích. Například s Charitou v Horním Rakousku, kde provozují sociální služby na velmi vysoké úrovni, nastavené tak, aby mohli svým klientům co nejlépe pomoci bez zbytečných byrokratických omezení.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Tamní sociální pracovníci působili, že pracují s daleko větším klidem a lehkostí než moji kolegové zde. Jeden by si řekl — ideální stav. Avšak i oni mluvili o tom, jak se sociální politika a financování jejich služeb zhoršily od doby, kdy začala být součástí rakouské vlády nacionalistická FPÖ.

Podobné tendence můžeme vidět i u nás, zatím ve zdánlivě nevinné podobě — snaze oslabit neziskový sektor pouhou změnou pravidel financování projektů z Evropského sociálního fondu, která by však fakticky znemožnila mnoha organizacím realizaci projektů. A to nedlouho po tom, kdy jsme byli svědky nedůstojného handrkování o dofinancování sociálních služeb ze státního rozpočtu na tento rok s tím, že na příští rok vyhlídka zatím není lepší.

Péči o lidi nezastanou roboti a nelze ji dobře provozovat jako výdělečnou firmu. Bohužel současná vláda tak nesmýšlí. Foto Pixabay

Marně neziskové organizace vysvětlují politikům i veřejnosti způsob, jakým jsou financované, smysluplnost činnosti, kterou dělají, i důsledky navrhovaných změn financování. Že by si vláda neuměla představit, jaké dopady by měla absence sociálních služeb a projektů? Tomu nevěřím, myslím, že to naopak ví moc dobře…

V posledních měsících jsme v Charitě zjišťovali, jaké skupiny lidí v České republice nemají přístup k adekvátním sociálním a dalším veřejným službám, které by jim pomohly ve složitých životních situacích. Velké problémy mají dosud například lidé s poruchou autistického spektra nebo ti, u nichž se spojuje více oslabení dohromady (například kombinace duševního a mentálního onemocnění nebo bezdomovectví a špatného zdravotního stavu).

Mnoho služeb je však těžko dostupných už jen z kapacitních důvodů, třeba pečovatelské služby, domovy pro seniory nebo odlehčovací služby. Mnoho situací našich klientů je ale v podstatě neřešitelných také kvůli absenci systému sociálního bydlení.

Zkrátka, přestože se v posledních letech prostředky na sociální služby navyšovaly a vzniklo mnoho inovativních projektů, náš sociální systém má stále daleko k dobrému stavu věcí. Proto potřebuje další investice, rozvoj a dobře ohodnocené zaměstnance, nikoli nesmyslné handrkování o částky, které jsou z pohledu celého státního rozpočtu v podstatě drobné.

Nejpozději příští vládě bych doporučovala, aby si vzala rozvoj sociálních služeb, zejména pak služeb sociální péče, za jednu ze svých hlavních priorit. Vzhledem ke  stárnutí populace a očekávaných změn na trhu práce lze předpokládat, že tento segment v příštích desetiletích nabude na velikosti a významu. I přes technooptimistické představy některých jsem přesvědčená, že sociální péči nezastanou roboti a nelze ji dobře provozovat jako výdělečnou firmu. Bohužel, zdá se, že současná vláda tak daleko nevidí.

Co vlastně může na organizacích, které dennodenně svou činností přímo i nepřímo zlepšují život našich spoluobčanů, vadit? Myslím, že nikoli fakt, že někomu pomáháme, ale v tom že činnost neziskové organizace je vždy spojena s určitou společenskou vizí — pro Charitu je to šíření milosrdné lásky k bližnímu, pro jiné to může být sociální spravedlnost, participace či rovnost.

V posledních letech jsme si jako zástupci neziskového sektoru zvykli být v prosazování systémových změn daleko aktivnější — například u témat jako sociální bydlení nebo předlužení a exekuce byla a je role neziskových organizací při prosazování změn klíčová. Příliš často říkáme věci, které se politikům nemusejí líbit. A ani překážky, která se nám teď ministerstvo financí chystá klást ve financování naší činnosti, na tom nic nezmění.

Dokud v tomto státě nebude politikům záležet na obyčejných lidech, nepostará se o staré a handicapované občany a zároveň nebude řešit nepříznivou situaci lidí v nouzi, bude zákonitě směřovat k ekonomickému oslabení, nespokojenosti a odlivu mladých a chytrých či šikovných lidí do vyspělejších zemí.

Jestliže má tato země v sociálním sektoru ušetřit, je nutné, aby se zajistilo dostupné bydlení, aby lidé nezůstávali v předluženosti, byli motivováni k řešení a mohli pracovat v čisté ekonomice a odváděli do systému daně a odvody. Je nutné, aby práce člověku umožňovala důstojný život. Pokud se nepodaří jednat moudře a neudržíme si sociální a zdravotní systém v dobré kondici, bude naše ekonomika oslabovat a naši lidé zchudnou oproti privilegované menšině a jen velmi obtížně budeme vše znovu narovnávat.

    Diskuse