V posledních dnech opět zaznělo z úst ministryně financí, že její resort připravuje změnu pravidel pro vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Blíží se nové programové období fondů EU, ve kterém už je pro Českou republiku určeno méně prostředků. Evropská komise navíc po české straně požaduje vyšší míru financování.

Ministryně financí Alena Schillerová hodlá tuto zátěž přenést především na příjemce včetně neziskových organizací. Navíc chce uplatnit způsob proplácení ex post, to znamená, že by úřady převedly finanční prostředky až po realizaci projektových aktivit.

Všechny připravované změny mají pomoci státnímu rozpočtu, ale ve vztahu k neziskovkám se dají popsat jako likvidační. Opět čelíme situaci, kdy stát sice proklamativně hlásá obecnou podporu neziskových organizací, ale za současné vlády jde o kroky, které na provoz neziskovek působí spíše destrukčně. K tomu je třeba přičíst i vyjádření politiků, kteří o neziskových organizacích mluví často velmi negativně.

Co se týká současných výhod, stát neziskovkám nějaké zásadní benefity neposkytuje, nejvýznamnějším je asi možnost snížit si daňový základ o 300 tisíc korun. V situaci, kdy je většina neziskovek ráda, že končí v ročním vyúčtování na nule, je tento benefit využíván jen některými subjekty.

Není těžké vypozorovat, že současné vládě dlouhodobě vadí lidskoprávní neziskovky. Je ale třeba rozlišovat a neházet všechny do jednoho pytle. Pokud se stát snaží omezit financování lidskoprávním organizacím, nelze k tomu měnit obecná pravidla, podle kterých se řídí i subjekty poskytující veřejně prospěšné služby.

Současný sytém je nastaven tak, že prostřednictvím dotací si většinou ministerstva nakupují od veřejně prospěšných organizací služby pro občany. Nejde tedy o podporu státu směrem k neziskovým organizacím. Tyto dotace by navíc měly být hrazeny ze státního rozpočtu, ne z evropských fondů, jak tomu dnes bývá. Smyslem evropských fondů jsou projekty zaměřené na rozvoj, investice a inovace.

Pokud nezisková organizace čerpá dotace, a takových je v České republice něco kolem osmi tisíc, musí se připravit na to, že dotace s velkou pravděpodobností přijde někdy i s několikaměsíčním zpožděním. Výše dotace je zpravidla nastavena tak, že z ní neziskovky uhradí přibližně pouze 80 procent nákladů na požadované služby. Musí si pak chybějící peníze sehnat jinde.

V této situaci jsou připravované kroky ze strany ministerstva financí — kofinancování projektů a zpětné proplácení z evropských fondů — jsou opravdu likvidační a pro drtivou většinu neziskovek to bude znamenat zásadní překážku k čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Jde také o významný signál státu směrem k veřejně prospěšným organizacím, že jejich činnost nepovažuje za natolik významnou pro občany ČR, aby podpořil jejich rozvoj.