Primárky demokratů po druhé debatě: levice hlasitější než kdy dříve

Facebook Twitter Vytisknout

Jestliže v minulých prezidentských primárkách působil známý levicový senátor Bernie Sanders jako jedinečný úkaz, tento rok je vše jinak — „sandersovské“ přístupy ke zdravotnictví, migraci, životnímu prostření či studentským dluhům prosazuje více než třetina kandidátů. Shodují se na tom pozorovatelé po druhé z nejméně sedmi debat, které mají uchazeči o prezidentskou nominaci Demokratické strany USA podstoupit do začátku vlastních primárek v únoru 2020.

Podobně jako první debata na konci června byla i druhá rozdělena do dvou částí, z nichž v každé vystoupilo deset uchazečů. V první části vysílané v noci na středu z Detroitu hájila důsledně levicové pozice spolu se Sandersem senátorka Elizabeth Warrenová, ve druhé části vysílané v noci na čtvrtek pak senátorky Kamala Harrisová a Kristen Gillibrandová, senátor Cory Booker a starosta New Yorku Bill de Blasio.

Silně levicové návrhy pro alespoň některé oblasti představili navíc guvernér státu Washington Jay Inslee, který se profiluje radikálně v otázkách boje s klimatickým rozvratem, ministr bydlení za vlády Baracka Obamy Julián Castro, jehož tématy jsou využívání plného potenciálu migrace a rozvoj měst, havajská poslankyně Tulsi Gabbardová, která kandiduje s důslednou kritikou amerických vojenských misí, podnikatel Andrew Yang, který slibuje kompletní přestavbu hospodářství včetně zavedení základního příjmu, a spisovatelka Marianne Williamsonová — propagátorka nutnosti celkového civilizačního obratu.

„Je uchvacující vidět, kam jsme se za těch pár let posunuli. Už to není jen Bernie (Sanders), už to není AOC (Alexandria Ocasiová-Cortezová, známá radikální poslankyně). Jistě, lidé jako Kamala Harrisová či Cory Booker nejsou skuteční levičáci, ale programově jsou dnes nalevo (...) protože vidí, že lidi to chtějí,“ hodnotil ve speciálu TYT Cenk Uygur, hlavní tvář tohoto progresivního kanálu.

Stoupenci pokrokářské politiky mluví o druhé debatě jako o velkém vítězství. Značné nadšení vyvolala i skutečnost, že se Sanders a Warrenová vzájemně nenapadali. Repro z videozáznamu

Mezi analytiky a komentátory hlavních amerických médií se dnes diskutuje, zda by případný důsledně levicový vítěz primárek, a tedy hlavní vyzyvatel Donalda Trumpa, spíše přitáhl, nebo odradil, váhající voliče. Podle některých průzkumů by totiž například Bernie Sanders dostal ve střetu se současným prezidentem výrazně větší podporu než středoví kandidáti.

Část analytiků zde ovšem namítá, že Trump dosud nezahájil proti levici cílenou kampaň — že se vymezuje primárně proti pozicím středových demokratů, a tak mají čísla z příslušných průzkumů jen nízkou vypovídací hodnotu.

Politikové jako Sanders, Bill de Blasio či Tulsi Gabbardová, kteří otevřeně volají po konfrontaci s nejbohatší vrstvou a velkými firmami, jsou pro americký střední proud na každý pád stále problematičtí. Poněkud umírněnější Elizabeth Warrenová je ale vnímána už mnohem vstřícněji. A Kamala Harrisová, Julián Castro či Cory Booker jsou dnes u velkých televizí přímo za hvězdy.

„Favoritem primárek je stále Joe Biden (Obamův někdejší viceprezident), který prosazuje v podstatě aktualizovanou a mírně doplněnou politiku Baracka Obamy. Sanders a Warrenová jsou ale v průzkumech hned za ním (...) Booker a Harrisová se drží v užším výběru (...) Tyto primárky zůstanou, zdá se, dlouho otevřené,“ hlásil do čtvrtečního vysílání BBC Anthony Zurcher, specialista na USA této stanice.

Osy konfrontace

Co do obsahu byla červencová detroitská debata daleko více konfrontační než červnová v Miami. V první části této druhé debaty se střetávali zejména Sanders a Warrenová s méně populárními kandidáty patřícími ke středu či k pravicovému křídlu demokratů: bývalým guvernérem Colorada Johnem Hickenlooperem, poslancem za Ohio Timem Ryanem, exposlancem za Maryland Johnem Delaneym, senátorkou za Minnesotu Amy Klobucharovou a dosud sloužícím guvernérem Montany Stephenem Bullockem.

Ve druhé části debaty útočili pak progresivnější kandidáti zejména na Joa Bidena. Zjevně napravo byl v této debatě kromě Bidena už jenom senátor za Colorado Mike Bennet.

První část debaty vzrušila pozorovatele také sérií protiútoků Sanderse a Warrenové, které napadali méně populární kandidáti z pravicového křídla strany. Repro z videozáznamu

U první části debaty zaujal komentátory dále razantnější projev Sanderse, který použil několikrát silných výrazů i dosti zvýšil hlas, a též neochota Sanderse a Warrenové vymezovat se vůči sobě, i když je do toho moderátoři ze CNN několikrát tlačili.

U druhé části byl zase hojně komentován nápor na Bidena, který byl tentokrát kritizován svými spolukandidáty podobně často jako sám prezident Trump.

„Zatímco při první části debaty se mi vybavovala závěrečná scéna z Butche Cassidyho a Sundance Kida, v níž se tito dva vrhají společně proti bolivijské armádě, v druhé části působil Biden sám jako trosečník na ostrově a v podstatě se musel po většinu času jen bránit (...) Napadána byla přitom jak politika, kterou dělal s prezidentem Obamou, tak jeho staré výroky,“ shrnul ve vysílání MSNBC komentátor a reportér Chris Matthews.

Témata a další osobnosti

Programové střety se točily okolo únosnosti plánů levicových demokratů na zavedení státního zdravotního pojištění pro všechny, návrhů na dekriminalizaci překročení americko-mexické hranice, otázek žádoucí přísnosti regulací a výše zdanění velkých firem či nejlepší možné reakce na klimatickou krizi.

Mimo uvedený střet zůstali v první části debaty texaský poslanec Beto O'Rourke a starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg. Ve druhé části působil solitérně podnikatel Andrew Yang. Každý z těchto uchazečů se snaží v primárkách vystupovat jako kandidát s originálním programem, přístupem i zkušeností a všem třem se to zatím docela daří — mají své příznivce i donory mimo skupiny skalních voličů demokratů.

Mimořádně ve druhé debatě zaujala přitom i spisovatelka Marianne Williamsonová. Zatímco v červnové debatě působila jako někdo, kdo politice vůbec nerozumí a do primárek spíše jen zabloudil, nyní dokázala pronést několik pádných apelů na potřebu celkové změny v působení Demokratické strany i ve fungování USA obecně. Sklidila za to několik velkých potlesků a její podpora dle posledních zpráv strmě poskočila.

Největším překvapením debaty byla apelativní vystoupení spisovatelky Marianne Williamsonové, jež sklízela mohutný potlesk. Repro ze videozáznamu

Co bude nyní

Cyklus primárkových debat bude pokračovat 12. září, kdy se uchazeči sjedou do texaského Houstonu. Obecně platí, že pro kvalifikaci do debat musí uchazeč vykázat, že mu poslal dar určitý počet příznivců a že dosáhl určité výše podpory v několika nezávislých průzkumech zároveň. Daná kvóta se přitom mezi debatami zvyšuje.

Pro třetí — houstonskou — debatu byl počet unikátních donorů stanoven na nejméně 130 tisíc a kritérium průzkumů na podporu nejméně dvě procenta ve čtyřech nezávislých průzkumech mezi 28. červnem a 28. srpnem.

K 2. srpnu dosáhli na tato kritéria zajím Joe Biden, Pete Buttigieg, Kamala Harrisová, Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Cory Booker a Beto O'Rourke. Blízko hranice byli již také Julián Castro, Andrew Yang a Tulsi Gabbardová.

V celostátních průzkumech oblíbenosti vede drtivě stále Joe Biden s přibližně 32 procenty, druhý je Bernie Sanders (16 procent) a třetí Elizabeth Warrenová (14 procent). Kamala Harrisová, která po první debatě vystoupala na úroveň Sanderse, má nyní 11 procent, Pete Buttigieg 5,5 procenta a Beto O'Rourke tři procenta. Ostatní jmenovaní se pohybují kolem dvouprocentní hranice.

Konečný nominant Demokratické strany na prezidenta USA vzejde ze série primárkových hlasování, která začíná 3. února volebními shromážděními v Iowě. Souboj se tradičně rozhoduje během jara. V září a říjnu se pak vítěz střetává v debatách s republikánským protivníkem, jímž bude tentokrát úřadující prezident Donald Trump.

Vlastní prezidentské volby se v USA rozhodnou v úterý 3. listopadu 2020.