Před deseti lety si americký vysokoškolský knihovník Jeffrey Beall vytvořil první seznam časopisů a nakladatelů, kteří podle něj zneužívali open access publikování ke svému obohacení a nedodržovali zásady vědeckého publikování. Měl tehdy asi 18 položek. V roce 2017, kdy jej přestal udržovat a odešel do důchodu, jich bylo už několik stovek. V té době už se dávno vžil termín predátorské časopisy či nakladatelé.

Nárůst problémů s predátorskými časopisy by měl podle Bealla vést především ke změně hodnocení vědecké kvality. Mělo by se upustit od prostého počítání článků bez ohledu na jejich kvalitu.

Beallův seznam přitáhl pozornost nejen vědecké komunity v roce 2010, kdy jej umístil na svůj blog, nová vlna zájmu se zvedla o dva roky později, kdy do něj zainvestoval, a časopis Nature zveřejnil jeho text o predátorských praktikách některých nakladatelů. Když v roce 2017 seznam a blog zrušil, vyvolalo to řadu otázek. Chytili se ho ale jiní a dál ho udržují. „Těší mě, že v tom někdo pokračuje, protože ten problém se zvětšuje a zhoršuje a poškozuje vědu, mladé vědce i studenty,“ řekl Beall při své květnové návštěvě Masarykovy univerzity a jejího filmového festivalu MUNIFESTO.

Vystoupil na něm před projekcí dokumentu Univerzity a svoboda, který se věnuje problémům českého i světového vysokého školství, kam otázky publikování vědecké práce patří. Jako knihovník na Coloradské univerzitě v Denveru měl Beall k této problematice blízko, a protože se zabýval především otázkou vyhledávání informací, začal si několik let po zavedení open access přístupu v publikování uvědomovat změny, které nebyly jen pozitivní.