Narychlo svolané jednání tripartity, na němž se museli zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů ale i koaliční ČSSD nezvykle obejít bez podkladových materiálů, otevřelo debatu o růstu platů ve veřejném sektoru. Ty se mají podle návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) v příštím roce zvýšit jen o inflaci, tedy zhruba o dvě procenta. Zatímco prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaromír Hanák záměr přivítal, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula jej razantně odmítl a prohlásil, že „vyjednávání nebudou klidná“.

„Přišla jsem s návrhem, aby růst platů ve státní sféře — vyjma učitelů — odpovídal výši inflace, což po zaokrouhlení činí dvě procenta. Přistoupila jsem k tomu zodpovědně, neboť je mým cílem udržet stávající ekonomický růst a vyrovnané hospodaření státu. Do budoucna již nepočítám se stejným navyšováním platů jako v minulosti,“ uvedla po schůzi tripartity Schillerová s tím, že jednotlivá ministerstva mohou získat více prostředků, pokud provedou důkladnou vnitřní reorganizaci a uspoří deset procent ze stávajících rozpočtů.

Odbory požadují růst platů o osm procent

Středula opáčil, že pro odbory je zcela nepřijatelné, aby v době, kdy se české ekonomice nebývale daří, navýšení platů odpovídalo pouze hranici inflace. „Požadujeme, aby učitelé dostali přidáno patnáct, nepedagogičtí pracovníci ve školství a lidé ve zdravotnictví deset a ostatní zaměstnanci veřejného sektoru osm procent,“ shrnul představu Českomoravské konfederace odborových svazů. A dodal, že růst platů je nezbytné promítnout do tarifů, nikoliv do odměn a příplatků.

Podobně reagovala i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Nesouhlasím. Dvě procenta jsou naprosto nedostatečná,“ napsala Deníku Referendum, přičemž podotkla, že ČSSD se s návrhem rezortu financí — vinou absence podkladů — seznámila teprve krátce před schůzí tripartity. „Svou představu o zvýšení platů v příštím roce představíme v pátek, kdy se uskuteční mimořádné jednání vlády nad státním rozpočtem,“ doplnila.

Zaměstnavatelé stojí za Schillerovou

„Bohatá léta jsou u konce,“ souhlasně glosoval představu Schillerové o růstu platů Hanák. „Firmy mají problém udržet navyšování produktivity s navyšováním mezd. Jsme ti poslední, kteří by lidem nechtěli přidat, ale je třeba investovat do inovací a nových technologií,“ pokračoval. „Česká ekonomika zkrátka na vyšší než dvouprocentní růst platů nemá. Proto budu podporovat ministerstvo financí, aby ze svého návrhu neustoupilo,“ uzavřel.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy i Hospodářské komory před zvyšováním mezd a platů varovali i na nedávné valné hromadě, respektive sněmu „Výkon ekonomiky po předchozích rekordních tempech růstu zpomaluje. Nicméně tlak odborů a jejich politických spojenců na růst mezd, prodlužování dovolené nebo zkracování pracovní doby nepolevuje,“ posteskl si Hanák. Téměř totožně hovořil i prezident Komory Vladimír Dlouhý. Ten dále kritizoval i zrušení karenční doby, na které prý doplatí „poctiví zaměstnanci“.

Průměrný plat ve veřejné sféře je vyšší než v soukromé

Z dat Informačního systému o průměrném výdělku vyplývá, že ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku činila průměrná hrubá mzda 35 040 korun a průměrný hrubý plat 37 035 korun, měsíční výdělky v platové sféře tak byly bezmála o dva tisíce korun vyšší. Na druhé straně zpráva ovšem uvádí, že ve sledovaném období zaměstnanci v soukromém sektoru odpracovali v průměru o 2,2 hodiny měsíčně méně než lidé působící v sektoru veřejném.

Platy ve státní sféře vzrostly naposledy v průměru o osm procent. Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) se se zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů po dlouhých jednáních loni v srpnu shodla, že pět z oněch osmi procent půjde přímo do tarifů a zbylé finanční prostředky připadnou na příplatky a odměny. Nejvíce si polepšili civilní zaměstnanci státních zastupitelství (15,9 procenta), pedagogové (15 procent) a civilní zaměstnanci soudů (13,9 procenta).