Hlavní město Praha stejně jako všechny kraje, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem dostaly letos na provádění sociální práce od ministerstva práce a sociálních věcí méně prostředků než vloni. Rozdíly mezi žádanými a získanými penězi ze státního rozpočtu jsou značné.

Celková suma přidělených dotací na sociální práci obcí a její koordinaci ze strany krajů odpovídá tomu, že ministerstvo si pro tento účel na rok 2019 dalo do rozpočtu jen polovinu částky oproti roku 2018. Místo 400 milionů pouhých 200 milionů korun. Celou tuto sumu již obcím a krajům přidělilo a víc v dané kolonce rozpočtu nemá.

V médiích se od té doby objevují zprávy, že dojde k omezení sociálních služeb pro seniory nebo práce s ohroženými dětmi a že si samosprávy bez státních prostředků těžko z vlastních rozpočtů poradí. To všechno se může stát. Zároveň je však nastalá situace příležitostí objasnit vládním činitelům i veřejnosti, jak je sociální práce v ČR financována a kdo je vlastně za co odpovědný.

Sociální služby a pomoc v hmotné nouzi v akutním ohrožení

Dotační titul, který byl zkrácen na polovinu, se týká zákona o sociálních službách a zákona o pomoci v hmotné nouzi. V obou případech jde konkrétně o naplňování ustanovení hovořících o tom, jaký typ sociální práce stát požaduje po obecních a krajských úřadech, a má je tudíž stát hradit. Aktuální snížení dotací se týká například následujících situací, kdy je potřeba rychle zasáhnout a se znalostí místních možností poskytnout pomoc.

Ve všech těchto případech jde o výkon přenesené působnosti samospráv, tedy o úkoly státu, jejichž financování má zajišťovat stát.