Vláda osekala příspěvky obcím na sociální práci, a to až o osmdesát procent. Řada měst a obcí tak musí řešit nečekaný výpadek financování. Navíc hrozí, že příští rok nedostanou na provoz sociální práce vůbec nic. O polovinu se může snížit i podpora orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD) se snaží najít způsob, jak situaci stabilizovat. Naráží ale na neochotu ministerstva financí vedeného Alenou Schillerovou (ANO).

„Je alarmující, že se vláda rozhodla pro likvidaci podpory nejzranitelnějších: seniorů, ohrožených rodin s dětmi, lidí s těžkým onemocněním, obětí domácího násilí a dalších. Pražské městské části stejně jako ostatní obce dostaly letos jen neuvěřitelných dvacet procent z potřebných prostředků na sociální práci a na příští rok chystá vláda drastické snížení na nulu,“ varovala pražská radní pro sociální oblast Milena Johnová (nestr. za Praha Sobě) po páteční schůzce s Maláčovou a zástupci dotčených obcí.

Hlavní město dostalo na dotacích pro sociální práci zhruba sedmnáct milionů korun z žádaných jednadevadesáti. Příští rok by to mělo být ještě méně. Běžná sociální práce se totiž zřejmě bude muset obejít zcela bez státních příspěvků. Zůstat mají jen dotace na fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, byť snížené na polovinu.

Podle Johnové se jedná o „katastrofický scénář“, který povede k tomu, že některé městské části budou muset propouštět. Zbylým zaměstnancům sociálního sektoru hrozí, že je zahltí nezvladatelné množství práce. „V Praze je dnes na jednoho pracovníka 170 až 200 otevřených případů, vynásobte si to pěti — s tím se nedá dělat nic,“ řekla radní televizi Prima. O věci chce jednat s ministryní Schillerovou, ta ale zatím nereagovala.

Situaci v hlavním městě bude muset zřejmě zachránit magistrát v čele se Zdeňkem Hřibem (Piráti). Ten měl slíbit, že se pokusí sehnat peníze na to, aby se sociální systém podařilo alespoň stabilizovat. Obdobné dofinancování z vlastních prostředků chystají i v Pardubicích, kde magistrát bude muset na záchranu sociální práce vyčlenit kolem osmi milionů korun. Jak budou postupovat chudší města napříč Českou republikou, ale není jasné.

Takové vyhlídky sociální práce kritizuje i starosta Prahy 7 a poslanec Jan Čižinský (Praha sobě). Plánované kroky označil za „tupé škrty“ a na Twitteru napsal, že by na místě Maláčové podal demisi.

Maláčová: dotace budu tvrdě bránit

Ministryně s kritikou ovšem nesouhlasí. Nic podle ní ještě není ztraceno a škrtům lze ve vládě zabránit. „Podobné výroky zamrzí. Ale chápu, že je dva týdny před volbami. Dnes ráno jsem jasně řekla, že dotace na výkon sociální práce, sociálně-právní ochranu dětí a další budu tvrdě bránit. Udělám všechno proto, aby se tahle pomoc nestala obětí nějakých tupých škrtů,“ odpověděla Čižinskému.

Řešení ale ministerstvo teprve hledá. „Ministerstvo financí víc prostředků na sociální práci neuvolnilo. Museli jsme tudíž pokrátit požadavky krajských a obecních úřadů. Peníze na sociální práci navíc nemělo (naše) ministerstvo kde vzít. 94 procent nákladů v jeho rozpočtu jsou totiž mandatorní výdaje (důchody, rodičovský příspěvek, příspěvek na péči atd.). Ministerstvo financí se vyjádřilo, že daný dotační titul nehodlá dofinancovat,“ řekla Maláčová po schůzce se zástupci obcí.

Ministerstvo financí nepokládá sociální práci za svůj problém a odpovědnost svaluje na ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministryně Schillerová již dříve prohlásila, že vzhledem k jiným výdajům nepůjde stále financovat sociální práci ze státního rozpočtu, jak tomu bylo doposud.

„Sociální práce je vykonávaná v přenesené působnosti a je financována z příspěvku na výkon státní správy. Zákon umožňuje ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat dotace na sociální práci, ovšem jedná se pouze o nenárokové plnění a záleží plně na ministerstvu jakožto správci rozpočtové kapitoly, jaké výdaje upřednostní,“ napsal Deníku Referendum Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva jako odpověď na otázku, jak se resort postaví k možnému ohrožení sociální práce.

Vintrlík dále poukázal na to, že zmíněný příspěvek na výkon státní správy neustále roste a má růst i nadále. Co to ale znamená pro seškrtaný sociální sektor, není zřejmé. Ministryně Schillerová prozatím na kritiku ani otázky novinářů nereagovala. Bez odpovědi zůstala i otázka Deníku Referendum, zda se ministryně hodlá zabývat žádostmi o další jednání od pražské radní Johnové.

Dotace na sociální služby se za poslední čtyři roky zvedly z 8,6 na 15,7 miliardy korun. Státní rozpočet potřebuje úspory: ke konci dubna vykazoval deficit třiceti miliard, což jsou tři čtvrtiny plánovaného celoročního schodku.

Počet sociálních pracovníků evidovaných ministerstvem vzrostl mezi lety 2015 a 2017 z 3633 na 4448. Zvýšil se i jejich plat, a to téměř o čtvrtinu. I tak zůstává vzhledem k míře požadovaného vzdělání a pracovnímu vytížení relativně nízký. Opačný byl paradoxně vývoj stavu klientů sociálních služeb: zatímco Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2015 jich registrovala 226 851, o dva roky později číslo kleslo na 185 232. V průměru tedy stále vycházelo přes čtyřicet klientů na jednoho pracovníka.

Sociální práce v České republice je setrvale napříč obcemi označována za podfinancovanou. Oblast se potýká podle Mileny Johnové se vzrůstajícími nároky na modernizaci a profesionalizaci. Zátěž zvyšuje i demografický trend stárnutí populace. „Z toho vyplývá , že potřeba podpory ve skutečnosti vzrůstá,“ uzavírá Johnová.