Ve středu 26. 4. se na radnici Prahy 4 odehrály zásadní změny. Byl odvolán starosta Petr Štěpánek (Praha 4 sobě — Zelení a nezávislí) a s ním i většina rady kromě přeběhlíka Josefa Svobody (KDU-ČSL). Nová rada starostky Ireny Michalcové (ANO) je tvořena vedle zmíněného Josefa Svobody zástupci ODS, TOP 09 a ANO. Při takto zásadní změně je jistě třeba se ptát, jaké dopady bude změna mít na oblast dopravy, která velkou část občanů Prahy 4 velmi pálí.

Prozatím zveřejněná Dohoda o koaliční spolupráci nové koalice má bohužel jen jednu stranu, a k dopravě se vyjadřuje jedinou větou: „Nedovolíme rozbít kapacitu, dostupnost ani kvalitu městské hromadné, individuální, pěší ani cyklistické dopravy. Budeme iniciovat změnu parkovacích zón na jednotný celopražský nediskriminační systém s cílem řešit dopravu v klidu, nikoli vytvářet bariéry pohybu.“

Nelze se zbavit dojmu, že zde tak trochu hovoří „chytrá horákyně“, která se snaží, aby si v její odpovědi každý čtenář našel to své. Dnešní situace Prahy 4 je přitom z pohledu různých způsobů dopravy zásadně odlišná a její potřeby rozhodně nelze shrnout jednou větou. V oblasti hromadné dopravy Praha 4 stále čeká na výstavbu metra D, které by s centrem města propojilo sídliště Krč, Libuš a Písnici (nemluvě o parkovišti P+R na konečné tohoto metra).

Čeká i na výstavbu nového tramvajového mostu, který ji propojí se sousední Prahou 5, a rozvoj železničního spojení, které Prahu 4 spojuje s předměstskými oblastmi na jih od města. Pokud tedy nová koalice slibuje jen to, že nedovolí rozbít kapacitu, dostupnost ani kvalitu městské hromadné dopravy, ale vůbec nehovoří o jejím rozvoji, je to ve srovnání s potřebami Prahy 4 žalostně málo.

Naopak v oblasti autodopravy Prahou 4 prochází vysoce zatížené městské dálnice, Jižní spojka, Spořilovská a Severojižní magistrála, které přetínají přirozená lidská spojení mezi částmi Prahy 4. Praha 4 zde nese obrovskou zátěž, která nejen snižuje pohodu bydlení jejích občanů, ale přímo je ohrožuje na zdraví a životě.

Takřka všechna odborná doporučení včetně to od světoznámého architekta a urbanisty Jana Gehla, tak směřují k humanizaci Severojižní magistrály, které je samozřejmě spojeno s omezením její kapacity pro autodopravu. Pokud tedy nová radniční koalice slibuje, že nebude rozbíjet kapacitu individuální dopravy, staví se přímo proti těmto doporučením a ve prospěch automobilové lobby. Ostatně, zastupitelé stran, kteří tuto koalici tvoří, to poměrně jasně řekli v nedávné diskusi ohledně dalšího osudu podjezdu Na Veselí. Naopak těžko říci, jak se nová koalice staví ke konkrétním záměrům, jako je těžké zakrytí Spořilovské ulice.

Lze tedy shrnout, že program nové koalice na Praze 4 je v oblasti dopravy v pohybu třeba chápat jako zakonzervování stávajícího stavu včetně všech jeho nectností, třeba i těch život ohrožujících.

V oblasti dopravy v klidu naopak nová koalice opatrně slibuje, že bude iniciovat změnu parkovacích zón na „jednotný celopražský nediskriminační systém“. Koncept jednotného celopražského systému parkovacích zón je mezi pražskými automobilisty velmi populární, protože vytváří představu „budeme moci parkovat všude“.

Je ale skutečně realizovatelný? Znamená totiž, že takto budou moci všude parkovat všichni Pražané. Přitom pokud někdo bydlí na Barrandově, v Uhříněvsi či třeba v Klánovicích, je pro něj samozřejmě mnohem pohodlnější přijet do práce na Prahu 4 autem nežli veřejnou dopravou. Vrátili bychom se tak opět do situace, že pokud místní občan přijíždí domů dříve, než skončí pracovní doba v okolních administrativních budovách, stráví půl hodiny objížděním a hledáním parkovacího místa.

Z tohoto důvodu se domnívám, že si je i nová koalice vědoma, že líbivý koncept celopražské parkovací zóny je zcela nereálný, a do svého programu tak vnáší pouze „budeme iniciovat“.

I v oblasti dopravy v klidu si tak myslím, že nová koalice přinese pouze zakonzervování stávajícího stavu, nikoli nějakou zásadní změnu.