Každý rok v Praze zemře víc než pět set lidí vinou znečištěného ovzduší. Vyplývá to z hodnocení zdravotních rizik, které prezentovalo Centrum pro životní prostředí a zdraví. Znečištění ovzduší v Praze dlouhodobě překračuje limity stanovené zákonem i evropskou směrnicí o ovzduší. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje politiku ochrany ovzduší ještě zpřísnit, včetně zpřísnění limitů.

„Co se týče faktorů životního prostředí, znečištěné ovzduší představuje v České republice největší ohrožení lidského zdraví. Objednali jsme proto u ústeckého zdravotního ústavu hodnocení zdravotních rizik vyplývajících ze znečištěného ovzduší pro obyvatele Prahy. Běžně jsou totiž dostupná spíše souhrnná data pro celou zemi,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle údajů Evropské agentury životního prostředí z roku 2013 v České republice ročně zemře na onemocnění souvisejících se znečištěným ovzduším dvanáct tisíc lidí, a to převážně na nemoci srdce a cév. Kromě předčasných úmrtí způsobuje znečištění pražského ovzduší vážná onemocnění dýchacího ústrojí, zvyšuje například výskyt bronchitidy nebo astmatických příznaků u dětí.

Neefektivní program ministerstva zažaloval spolek z Prahy 10

V roce 2016 proto ministerstvo životního prostředí vydalo Program zlepšování kvality ovzduší. Program je ale podle koalice Vlasta působící na Praze 10 neefektivní. Koalice jej proto zažalovala u Městského soudu v Praze s cílem dosáhnout jeho zrušení a nahrazení programem novým. Žalobce zastupují právníci kanceláře Frank Bold s podporou ekologické právní organizace ClientEarth za spolupráce s Centrem pro životní prostředí a zdraví.

„Program zlepšování kvality ovzduší neobsahuje dostatečně konkrétní opatření, jejich časový plán, ani srozumitelné hodnocení jejich účinnosti. Nevyplývá z něho, kdy a jak se podaří stanovených limitů dosáhnout. Z obsahu programu zároveň není zřejmé, proč ministerstvo zvolilo jako cílový termín rok 2020. Z některých částí programu a z vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí naopak vyplývá, že ve vztahu k navrženým opatřením se nejedná o termín reálný,“ hodnotí program Kristina Šabová, právnička organizace Frank Bold.

„Jeden z klíčových zdravotních problémů pro obyvatele Prahy představují zplodiny z automobilové dopravy. O opatřeních vedoucích ke snížení znečištění ovzduší škodlivými látkami z dopravy se spíše mluví nebo píše, než že by byly realizovány v praxi. Znečištění vzduchu si často ani nevšimneme, zaznamenají ho pouze přístroje. Vzduch ale sdílíme,všichni. Tak o něj pojďme společně pečovat,“ apelovala jedna z žalobkyň Olga Richterová, která za koalici Vlasta působí jako zastupitelka městské části Praha 10.

Roční smogová kvóta vyčerpána během tří měsíců

Právě Praha 10 patří z hlediska kvality ovzduší mezi kritické části města. Stojí zde i monitorovací stanice Praha 10 —  Vršovice, která už na začátku dubna letošního roku přečerpala celoroční „smogovou kvótu" třiceti pěti dní, po kterou smí být denní limit pro prach překročen. Na Praze 10 shodou okolností sídlí i žalované Ministerstva životního prostředí.

Podle dokumentace ministerstva životního prostředí z loňského května pražská doprava produkuje devadesát dva procent pevných prachových částic v ovzduší. Proti tomu v únoru demonstrovala skupina aktivistek, které kvůli dopadu dopravy na ovzduší požadují, aby byla městská hromadná doprava zdarma.