Více než pět set Pražanů ročně zemře kvůli znečištěnému ovzduší

Petra Dvořáková

Praha 10 již na počátku dubna vyčerpala roční limit dní, po něž smí být překročen limit pro množství prachu ve vzduchu. Podle zdravotního ústavu ročně zemře kvůli vzduchu v Praze 500 lidí.

Každý rok v Praze zemře víc než pět set lidí vinou znečištěného ovzduší. Vyplývá to z hodnocení zdravotních rizik, které prezentovalo Centrum pro životní prostředí a zdraví. Znečištění ovzduší v Praze dlouhodobě překračuje limity stanovené zákonem i evropskou směrnicí o ovzduší. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje politiku ochrany ovzduší ještě zpřísnit, včetně zpřísnění limitů.

„Co se týče faktorů životního prostředí, znečištěné ovzduší představuje v České republice největší ohrožení lidského zdraví. Objednali jsme proto u ústeckého zdravotního ústavu hodnocení zdravotních rizik vyplývajících ze znečištěného ovzduší pro obyvatele Prahy. Běžně jsou totiž dostupná spíše souhrnná data pro celou zemi,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle údajů Evropské agentury životního prostředí z roku 2013 v České republice ročně zemře na onemocnění souvisejících se znečištěným ovzduším dvanáct tisíc lidí, a to převážně na nemoci srdce a cév. Kromě předčasných úmrtí způsobuje znečištění pražského ovzduší vážná onemocnění dýchacího ústrojí, zvyšuje například výskyt bronchitidy nebo astmatických příznaků u dětí.

Neefektivní program ministerstva zažaloval spolek z Prahy 10

V roce 2016 proto ministerstvo životního prostředí vydalo Program zlepšování kvality ovzduší. Program je ale podle koalice Vlasta působící na Praze 10 neefektivní. Koalice jej proto zažalovala u Městského soudu v Praze s cílem dosáhnout jeho zrušení a nahrazení programem novým. Žalobce zastupují právníci kanceláře Frank Bold s podporou ekologické právní organizace ClientEarth za spolupráce s Centrem pro životní prostředí a zdraví.

„Program zlepšování kvality ovzduší neobsahuje dostatečně konkrétní opatření, jejich časový plán, ani srozumitelné hodnocení jejich účinnosti. Nevyplývá z něho, kdy a jak se podaří stanovených limitů dosáhnout. Z obsahu programu zároveň není zřejmé, proč ministerstvo zvolilo jako cílový termín rok 2020. Z některých částí programu a z vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí naopak vyplývá, že ve vztahu k navrženým opatřením se nejedná o termín reálný,“ hodnotí program Kristina Šabová, právnička organizace Frank Bold.

„Jeden z klíčových zdravotních problémů pro obyvatele Prahy představují zplodiny z automobilové dopravy. O opatřeních vedoucích ke snížení znečištění ovzduší škodlivými látkami z dopravy se spíše mluví nebo píše, než že by byly realizovány v praxi. Znečištění vzduchu si často ani nevšimneme, zaznamenají ho pouze přístroje. Vzduch ale sdílíme,všichni. Tak o něj pojďme společně pečovat,“ apelovala jedna z žalobkyň Olga Richterová, která za koalici Vlasta působí jako zastupitelka městské části Praha 10.

Roční smogová kvóta vyčerpána během tří měsíců

Právě Praha 10 patří z hlediska kvality ovzduší mezi kritické části města. Stojí zde i monitorovací stanice Praha 10 — Vršovice, která už na začátku dubna letošního roku přečerpala celoroční „smogovou kvótu" třiceti pěti dní, po kterou smí být denní limit pro prach překročen. Na Praze 10 shodou okolností sídlí i žalované Ministerstva životního prostředí.

Podle dokumentace ministerstva životního prostředí z loňského května pražská doprava produkuje devadesát dva procent pevných prachových částic v ovzduší. Proti tomu v únoru demonstrovala skupina aktivistek, které kvůli dopadu dopravy na ovzduší požadují, aby byla městská hromadná doprava zdarma.