Současná debata o pražské bytové krizi historikovi připomíná diskusi o veřejném zájmu v bytové otázce, která se v našich zemích odehrávala kolem roku 1908. Tehdy vlivná společenská menšina „pánů domácích“ dominovala diskusi o regulaci bytové spekulace. Dnes tábor „pánů domácích“ tvoří většinu české populace a stejně jako předprvováleční majitelé realit se zdráhají uvažovat, zda omezení bytové spekulace je ve veřejném zájmu.

Progresivní skupina měšťanské inteligence již tehdy za podpory státu etablovala pionýrský systém družstevní a obecně prospěšné bytové výstavby, kterým chtěla narušit monopol dosavadní spekulační privátní bytové výstavby. Za všechny reprezentanty těchto dávných snah jmenujme ředitele Zemské banky Jana Nepomuka Lošťáka a národohospodáře Cyrila Horáčka.

V roce 1917 je ve městech dokonce zavedena státní regulace bytových nájmů, protože cenová spekulace s výší nájmu ohrožovala fungování válečného hospodářství. Což učinila též většina evropských válčících států. Tuto ochranu nájemníků zaváděl Otakar Trnka, český ministr veřejných prací Předlitavské části monarchie.