Británie požádá o další odklad brexitu, s dohodou má teď pomoci Corbyn
Petr JedličkaPremiérka Mayová hodlá v týdnu, jež zbývá do eventuálního tvrdého brexitu, vyjednávat s opozicí. Pokud neuspěje, míní předložit do 10. dubna různé varianty dalšího postupu parlamentu. Vlastní brexit chce zvládnout do 22. května.
Britská vláda požádá zbytek EU o další, celkově již druhé odložení termínu brexitu. Uvedla to premiérka Theresa Mayová po úterním sedmihodinovém jednání kabinetu. Druhý odklad, jež by měl podle premiérky být „tak malý, jak jen to bude možné“, má poskytnout Mayové další čas k vyjednání podpory pro vlastní dohodu o brexitu v britském parlamentu. Novinkou v současné situaci je záměr premiérky jednat o této podpoře oficiálně s předsedou opoziční Labour Party Jeremym Corbynem, a to s cílem dosáhnout „nadstranické shody“ na plánu dalších kroků. Základem pro tento plán má zůstat právě premiérčina dohoda, kterou uzavřela britská delegace v Bruselu už loni v listopadu. Tvrdě evroskeptické křídlo premiérčiny Conservative Party stále požaduje její stažení.
Jednání Mayové s Corbynem mají dle premiérky proběhnout „co nejrychleji“. Zástupci zemí EU mohou prodloužení schválit nejpozději na mimořádném summitu, který začíná 10. dubna v Bruselu. Hlavy států a vlád EU přitom daly již dříve na srozuměnou, že prodloužení schválí, jen když Británie předloží jasný a realistický plán dalšího postupu.
„Theresa Mayová jednala v uplynulých měsících podle logiky, že brexit bez dohody je lepší než jakýkoliv podstatný ústupek z toho, co její pověřenci vyjednali s EU v posledních dvou letech. S pomocí vlastních poslanců ovšem dohodu neprosadila (...) Nyní se tedy obrací na opozici a zdá se smířena s ústupem k takzvanému měkkému brexitu. Nebo se tak chce alespoň navenek jevit,“ uvádí k poslednímu vývoji středeční Guardian.
Reakce na vývoj a co bude dále
Labouristický předseda Jeremy Corbyn přivítal posun s tím, že při jednáních bude prosazovat setrvání Británie v celní unii a zachování ochrany práv pracujících odpovídající unijní legislativě. U představitelů ostatních britských stran však vyvolalo rozhodnutí premiérky velkou nevoli. Kritikové Mayové v její vlastní Konzervativní straně se ve středečních reakcích rozhořčují, že premiérka „zrazuje“ vlastní tábor a že si chce nechat určovat parametry brexitu „marxistou“. Liberální demokraté mluví zase o vzniku nové „velké koalice německého střihu“. A severoirští unionisté prostě konstatují, že způsob, jakým premiérka brexit zvládá, nabral „tristních“ a „politováníhodných“ rozměrů.
Podle znalců oslovených agenturami ovšem Mayové mnoho možností nezbývá. Její vlastní verzi brexitu odmítli poslanci už celkem třikrát — 15. ledna, 12. března a naposledy v pátek 29. března. Zároveň ale nebyl schválen ani jeden z alternativních poslaneckých návrhů.
Pokud nedospěje britská politická reprezentace k dohodě, odejde Británie z Evropské unie 12. dubna bez schváleného modelu vzájemných vztahů. Firmy s centrálou v Británii tím ztratí až do dojenání dalšího modelu spolupráce volný přístup na společný evropský trh. V Británii sídlící banky přijdou zase o možnost plně využívat přednosti volného pohybu kapitálu.
Sama premiérka Mayová v úterý ještě uvedla, že pokud nebude dohoda s labouristy možná, předloží poslancům před 10. dubnem různé varianty dalšího postupu a nechá je zvolit tu nejvíce vyhovující. Stěžejním pro ni je vyvést Británii z EU do 22. května. Pokud by zůstalo Spojené království členem EU i po tomto datu, muselo by se zapojit do voleb do Evropského parlamentu, což by případná další jednání o brexitu ještě víc zkomplikovalo.
Další informace:
BBC News Brexit: PM asks Corbyn to help break deadlock
BBC News Brexit delay: How can Article 50 be extended?
The Guardian Brexit: Junior minister resigns over May's 'grave error' in seeking deal with Corbyn — live news
The Guardian What is Theresa May's new plan for Brexit?
Jednání mezi vládou a labouristy mezitím už běží a mají dále pokračovat.