Mayová se pokusí ještě jednou protlačit svou dohodu. Odpůrců je stále mnoho

Britská premiérka se v pátek potřetí a tentokrát bez politické deklarace o budoucím uspořádání mezi Británií a EU pokusí protlačit svou dohodu o brexitu. Přestože za její schválení nabídla rezignaci, desítky poslanců stále nepřesvědčila.

František Kalenda

29.03.2019 07:53

Twitter_commons_press_office__hocpress

Premiérka Mayová rebelům výměnou za schválení dohody nabídla i vlastní rezignaci. Foto Twitter: Commons Press Office, @HoCPress

Britští poslanci budou v pátek odpoledne napotřetí rozhodovat o vystoupení z Evropské unie na základě dohody premiérky Theresy Mayové. Tentokrát s tím rozdílem, že jim předsedkyně vlády předloží pouze první část celého „brexitového balíčku“ – podmínky samotného vystoupení bez takzvané politické deklarace zabývající se podobou budoucího uspořádání vztahů mezi Británií a EU.

Součástí projednávané dohody jsou všechny zásadní body vzešlé ze dvou náročných let vyjednávání: platba 39 miliard liber do evropského rozpočtu, řešení otázky práv Britů v Evropské unii a občanů EU v Británii i mimořádně kontroverzní „irská pojistka“, která by měla zabránit obnovení hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Mayové se tímto způsobem podařilo uspokojit námitky předsedy Dolní sněmovny Johna Bercowa, který na základě parlamentního precedentu odmítal umožnit opakované hlasování o nezměněném a již zamítnutém návrhu. Premiérka zároveň splní podmínku evropských partnerů, jimž výměnou za prodloužení data odchodu z unie na 22. května přislíbila předložit dohodu do konce tohoto týdne parlamentu.

Poslední tah
S rozdělením obou částí „brexitového balíčku“ jsou podle všeho spojeny i naděje, že by tak mohlo dojít k přesvědčení některých váhajících poslanců z Labouristické strany, kteří si přejí těsnější sepjetí s Evropskou unií například ve formě celní unie. Ti by tak měli možnost vyslyšet přání voličů v referendu z roku 2016 vystoupit z EU a zároveň v rámci dvouletého přechodného období prosazovat vlastní model budoucího uspořádání.

Labouristé však alespoň prostřednictvím svého vedení dávají najevo, že poslední manévr nijak nemění jejich odmítavé stanovisko. „Pokud se premiérka pokusí zcela oddělit dohodu o vystoupení od politické deklarace, ve skutečnosti je to ještě horší,“ prohlásil v pondělí stínový ministr pro brexit Keir Starmer. „Opustili bychom EU bez nejmenší představy o tom, kam v budoucnosti směřujeme. To je nepřijatelné a Labour Party pro to ruku nezvedne.“

Starmer také varoval před tím, že by se Británie mohla dočkat ještě něčeho horšího, než navrhovala Mayová – a to v případě, že by se k moci dostali zastánci „tvrdého brexitu“ Boris Johnson, Jacob Rees-Mogg nebo Michael Gove. Narážel tak na slib premiérky Mayové, která se ve středu nechala slyšet, že pokud poslanci její dohodu schválí, odstoupí.

„Jsem připravená opustit svoji pozici dříve, než jsem měla v úmyslu, a učinit tak co je správné pro tuto zemi a pro moji stranu,“ sdělila Mayová poslancům vládní Konzervativní strany. „Žádám všechny v této místnosti, aby moji dohodu podpořili a splnili tak naši historickou povinnost vzhledem k rozhodnutí britského lidu uspořádaně opustit Evropskou unii.“

Rezignace nemusí stačit
Nabídka vlastní rezignace byla v podstatě posledním nástrojem, který premiérce zbýval k přesvědčení desítek konzervativních rebelů z řad zastánců co nejtvrdšího brexitu – především jejich odpor v posledních měsících dohodu Mayové opakovaně zablokoval. Řada konzervativců si navíc stěžovala na chybějící schopnosti předsedkyně vlády zvládat náročnou situaci ve straně a potažmo ve státě.

Zpočátku se zdálo, že „nejvyšší oběť“ Mayové zabrala a ve středu se v odpoledních hodinách objevovala zpráva o jednom prominentním zastánci tvrdého brexitu za druhým, kteří změnili názor – kupříkladu včetně exministra zahraničí Borise Johnsona nebo předsedy vlivné Evropské výzkumné skupiny (ERG) Jacoba Rees-Mogga.

Šéf ERG přitom dříve dohodu Mayové označil za „strašlivou“ a dodal, že „nic nemůže být horší než to, co nám nabízí“. Johnson pro změnu donedávna tvrdil, že schválení dohody udělá z Británie „vazalský stát“ a přirovnal se k Mojžíšovi, který chce vyvést Izraelity z egyptského zajetí (rozuměj z Evropské unie).

Jenže ani rezignace premiérky, již francouzský deník Le Monde s nadsázkou popsal jako „oběť ve stylu shakespearské tragédie“, nakonec nemusí stačit. Odmítavé stanovisko kvůli irské pojistce potvrdila severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), na jejíchž deseti poslancích závisí menšinová vláda konzervativců. Spolu s DUP chce proti Mayové hlasovat skupina zhruba dvaceti euroskeptických poslanců Konzervativní strany, která si kvůli svému vytrvalému odporu přezdívá „Sparťané“.

Indikativní hlasování
Ve stejný den, kdy se premiérka pokusila nabídkou rezignace přesvědčit nespokojené poslance vlastní strany, probíhala v Dolní sněmovně série „indikativních hlasování“ o různých podobách brexitu. Tato hlasování iniciovali sami poslanci, kteří si v britském prostředí bezprecedentně určili středeční parlamentní program.

Indikativní hlasování měla sloužit k vyjasnění toho, pro jaké řešení odchodu Británie z Evropské unie je v rozdělené Dolní sněmovně většina nebo alespoň největší podpora. Předseda Bercow schválil osm různých návrhů, poslanci se však vyslovili proti všem variantám. Největší počet pozitivních hlasů získal návrh potvrzujícího referenda vyzývajícího vládu, aby předložila občanům jakoukoli rozvodovou dohodu s EU ke schválení.

Druhý největší počet hlasů a zároveň nejnižší rozdíl mezi počtem příznivců a odpůrců pak obdržel návrh na britské setrvání v celní unii s EU. Přes protesty vlády by měly být nejúspěšnější (nebo spíše nejméně neúspěšné) varianty brexitu znovu předloženy k hlasování v pondělí. I kdyby se ale pro některý z nich našla dosud unikající většina, hlasování má nezávazný charakter a vláda se jím tedy nemusí řídit.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.