Senát na středeční schůzi odmítl jmenovat Aleše Gerlocha ústavním soudcem. Dlouholetý právník a prorektor Univerzity Karlovy je podle horní komory parlamentu nedůvěryhodný svým někdejším angažmá v KSČ i údajným působením na pochybných vysokých školách kupčících s tituly. Senátorům vadilo i to, že Gerlocha přišel představit hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten čelí podezření z možné snahy o ovlivňování nezávislosti soudů ve prospěch Hradu.

„Člověk, který se již v osmnácti letech stal kandidátem na vstup vstupu do komunistické strany a do roku 1990 byl členem. Členem strany, která porušovala lidská práva a uzurpovala si vedoucí úlohu ve státě, a dokonce to ukotvila v ústavě. Člověk, který se označoval za reformního komunistu v době tvrdé normalizace. Takový člověk přece nemůže zasednout coby soudce Ústavního soudu a garant ústavního pořádku,“ shrnul výtky ke Gerlochově minulosti senátor Zdeněk Papoušek (nestr. za KDU-ČSL).

Gerlocha na post ústavního soudce navrhl v rámci korektní procedury prezident Miloš Zeman, ale sám do Senátu nepřišel. Zastoupil jej Mynář, podle kterého disponuje prezidentův kandidát všemi potřebnými přednostmi.

„Profesora Gerlocha doporučil i bývalý člen Ústavního soudu, profesor Jan Musil. Snoubí se u něj osobní předpoklady a jak znalosti, tak rozsáhlé zkušenosti z praxe. Jeho návrh je přínosem pro obohacení spektra sboru Ústavního soudu, kde je právě různobarevnost důležitá pro to, aby instituce správně rozhodovala,“ řekl kancléř.

Mynářova přítomnost ale Gerlochovi podle reakcí senátorů příliš nepomohla. „Jsme ve zvláštní situaci, kdy nám návrh na nového soudce Ústavního soudu předkládá pan kancléř, který považuje za normální, že se schází s ústavními soudci, diskutuje s nimi nad otevřenými kauzami, říká jim názory, jak by měli rozhodnout v kauzách, ve kterých je Hrad stranou sporu,“ zamýšlel se během senátní rozpravy Václav Láska (SEN 21).

Prorektor Univerzity Karlovy se navíc od senátorů dočkal další kritiky. „Pan profesor neuvedl, že působil v radě Panevropské univerzity, jež byla spojována s neoprávněným získáváním titulů, naopak zmínil, že působil na Vysoké škole finanční a správní. Ve správní radě její zaštiťující firmy seděli miliardáři Antonín Koláček i dlouholetý sponzor Václava Klause a kolega premiéra Andreje Babiše z předrevolučního obchodu Peter Kovarčík,“ řekl Marek Hilšer (nestr.).

Gerloch podezření odmítl a uvedl, že se na žádných neetických praktikách ani prodeji akademických titulů nikdy nepodílel. „Trošku jsem ztratil orientaci, jestli kandiduje pan Mynář, nebo já. Chtěl bych připomenout, že každý kandidát na soudce Ústavního soudu je podle Ústavy kandidátem prezidenta republiky,“ ohradil se dále vůči kritice, kterou vzbudila účast kancléře.

Za Gerlocha se postavil i ústavně-právní výbor Senátu. Přesto pro něj nakonec hlasovalo pouze devatenáct senátorů ze čtyřiašedesáti přítomných. Proti se vyslovili především členové STAN, TOP 09, lidovců či senátorské platformy SEN 21.

Oběť kádrování, nebo Zemanův muž?

Na rozhodnutí Senátu obratem zareagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na svém vyhlášeném twitterovém účtu. Gerlochovy kritiky opakovaně označil za bolševiky a kandidáta za oběť jejich údajných protidemokratických postupů zaměřených proti lidem jiného smýšlení.

„Třicáté výročí pádu komunismu. O podpoře opět nerozhoduje nezpochybnitelná odbornost, ale kádrový profil a ideologická hlediska. Bolševici jsou zpět,“ uvedl hradní mluvčí v prvním z tweetů.

Gerloch se s Hradem i Zemanem opakovaně dostal do kontaktu. Prezident opakovaně používal Gerlochovy příznivé expertizy v kauzách, jakými byly spor o jmenování Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí či kontroverze kolem Zemanovy „nekampaně“ spočívající v průběžných výjezdech do regionů a debatách s voliči.

Právní názor neúspěšného kandidáta prezident použil i při debatě o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do zahraničí. Zeman tehdy preferoval návrat Nikulina, obviněného z ovlivňování amerických voleb a útoků na různé webové platformy, do Ruska. Někdejší ministr zahraničí Robert Pelikán (ANO) nakonec hackera ale nechal vydat do Spojených států amerických.

Gerloch odmítá, že by pracoval pro Hrad. „Nikdy jsem nebyl advokátem prezidenta republiky. Sám jsem se s ním setkal několikrát jenom oficiálně. Jen jsem vypracoval dvě stanoviska na žádost Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl již dříve.