Kdyby se Michal Horáček nežinýroval, mohl do zápolení s Milošem Zemanem o Hrad vtrhnout s písní Obludárium na rtech. Už před téměř třiceti lety si do Hapkovy muziky mimo jiné zaveršoval: „Proto se mnou vypij rum, každý z nás je unikum, leťte jako ptáci, krásní voškliváci, zve vás Obludárium, Obludárium…“

Vzpomněl jsem si na tu píseň nikoli při prohlížení fotoalba hradního ansámblu nebo při pročítání jeho libůstek, ale při představě, jaké všechny ohavné intriky se musí v prezidentské kanceláři splétat. Již dlouhé měsíce ke mně doznívají nářky části jejích zaměstnanců nad způsoby kancléře Vratislava Mynáře. Spekuluje se také o napjatých vztazích mezi poradcem Martinem Nejedlým a šéfem protokolu Jindřichem Forejtem.

Ten má být hvězdou jakýchsi pokoutných videozáběrů z jeho soukromí. Podle nich mu nic lidského není cizí. Ovšem o polidštění Hradu nejspíš kameramanovi nešlo. Kromě toho se nelze ubránit otázkám, zda vrchní protokolista nemůže být se svými koníčky bezpečnostním rizikem.

Zkušení diplomaté si přisadili. Není prý úplně zvykem, aby ředitel protokolu zářil na kdejakém snímku s cizími státníky. Předpokládá se naopak jeho neviditelnost, kočírování schůzek a summitů zpovzdálí.

V posledních týdnech na Forejtovu hlavu padly výtky za divadlo kolem nevyznamenání Jiřího Bradyho, přehlédnutí amerického velvyslance na oslavách státního svátku a opožděný přílet Zemanovy delegace na pohřeb slovenského exprezidenta. Všechny tyto události se Forejta týkají — ale nejen jeho. Chyboval a prezident mu to ještě do minulého týdne promíjel.

Koalice ochotných

Teď Forejt odchází. Ze soukromých a zdravotních důvodů, pochopitelně. A Miloš Zeman se novinářům svěřil s vírou, že se přesto stane velvyslancem ve Vatikánu. Jen ti největší drzouni dodávají, že tam by se svými volnočasovými aktivitami zapadl. Suchaři zase namítají, že nemá potřebnou kvalifikaci ani vzdělání (oháněním se titulem z práv nás mystifikoval). Kdysi dokonce měl před papeže předvést zároveň prezidenta a arcibiskupy, což je vážný protokolární přestupek proti oddělení moci církevní a světské.

To všechno je spíš materiál pro sitkom nebo absurdní drama než pro politický komentář. Forejt, jehož coby oblíbence Václava Klause ochotně zdědil i Zeman a jehož arogantní móresy zmiňuje nejeden politik, co měl tu „čest“, je pouhou figurkou na hradní šachovnici.

Copak není mnohem vážnějším problémem neexistující bezpečnostní prověrka kancléře Mynáře? A co eskapády prezidentovy ochranky a Hradní stráže (jeden její šéf skončil po vyvěšení červených trenek nad sídlem prezidenta, druhého vyšetřuje vojenská policie kvůli čachrům s příspěvky na dopravu)?

Nebo je varovnější, že své lidi má mezi Zemanovými poradci ruský Lukoil i čínská CEFC? Ostatně Hrad začal lanařit Miroslava Sklenáře, který s úspěchem dělal protokolistu už Václavu Havlovi. Dnes ale pracuje pro Číňany — jaká náhoda! — rovněž z CEFC. V médiích jsem zaznamenal, že prezidentskou kancelář by mohl vzít jako bokovku. Paráda: Pražský hrad coby filiálka CEFC!

Opět se potvrzuje, že na mizernou personální politiku je Zeman expert. Počínaje Šloufem s Šímou a konče Mynářem s Forejtem. Vlastně je zázrak, že se nestačily zopakovat kauzy typu Olovo či Slonková. Prezident si k sobě hledá výhradně jedince bezmezně loajální, ba servilní, a na kvalifikaci nebo charakteru mu nesejde.

V okamžiku, kdy se začaly přetřásat všechna slabá místa Zemanova týmu, přispěchal mluvčí Ovčáček se zprávou týdne: prezident dostal pozvánku do Bílého domu a Donald Trump se těší na návštěvu Prahy!

Těžko říct, kdo tím má být potěšen. Zarytí atlantisté? Možná — jim by retro úvahy Trumpova okolí o upíchnutí radaru v Brdech mohly spravit náladu. Či snad kritici čínského režimu? Vždyť proti Pekingu Trump v minulých dnech ostře vystartoval.

Sotva však budou spokojeni kritici poměrů ve Visegrádské čtyřce. Krátce před Zemanem Trump stejně vřele po telefonu porozprávěl s Viktorem Orbánem. Vrána k vráně sedá. Nebo příští americký prezident sestavuje novou „koalici ochotných“? Ale k čemu?

Jedno velké neštěstí je jak prezidentská kancelář a poměry v ní, tak sítě, do nichž se hlava státu zaháčkovala. Do toho Miloš Zeman, druhdy údajně levicový politik, před poslanci volá po omezení sociálních dávek a za strašlivý a hloupý označuje někdejší výrok Vladimíra Špidly, že „zdroje jsou“. Jenže ten kdysi poprvé zazněl ve Špidlově reakci na otázku novináře, zda má vláda prostředky na pokrytí slibů, které tehdejší premiér Zeman rozdal při cestách kabinetu po regionech… Leč férovost je to poslední, co od něj můžeme očekávat.

Pozorně sledujme, kdo všechno z politiků a stran bude před příští prezidentskou volbou ochotný převzít nad tímto obludáriem záštitu. Nic pěkného tím o sobě nepoví.