Itálie bude muset dovážet olivy. Úroda se propadla kvůli změnám klimatu
Josef PatočkaUž od dubna bude zřejmě Itálie závislá na dovozu jedné ze základních surovin středomořské kuchyně. Loňská úroda oliv byla totiž nejnižší za posledních pětadvacet let. Podle vědců je na vině extrémní počasí související se změnami klimatu.
Extrémní počasí může podle vědců za jednu z nejhorších neúrod oliv v italské historii. Sklidit se jich podařilo o sedmapadesát procent méně než loni. Pokud jde o jednu ze základních surovin středomořské kuchyně, bude Itálie zřejmě už od dubna závislá na dovozu. Kvůli neúrodě vyšli v únoru do ulic pěstitelé oliv po celé Itálii. Protesty takzvaných „oranžových vest“ (gilet arancioni) žádaly pomoc pro poškozené zemědělce.
Olivovníkům po celém Středomoří škodí řada extrémních klimatických jevů, které odpovídají důsledkům změn klimatu: nepravidelné deště, jarní mrazy, příliš silné větry či letní sucha. „Existují jasné vzorce pozorování, které ukazují, že právě tyto typy extrémního počasí jsou příčinou snížené produkce potravin,“ potvrdil pro britský deník The Guardian profesor Riccardo Valentini z italského Evropsko-středomořského centra pro změny klimatu (CMCC).
„Mrazy jsou ve Středomoří něčím výjimečným. Extrémy jsou ale významné v obou směrech a klimatické scénáře skutečně předpověděly, že přijdou,“ poznamenal. Zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN (IPCC) „poukazují na to, že právě extrémní projevy počasí jsou jedním z hlavních důsledků změn klimatu“ a „do budoucna tak víme, že extrémů a anomálií bude přibývat“.
Náhlé extrémy, jako je prudké oteplení či ochlazení, mrazy nebo sucha, podle něj poškozují zdraví rostlin. „Tři nebo čtyři letní dny, kdy je teplota vyšší, než čtyřicet stupňů Celsia, deset dnů bez deště na jaře nebo i dva dny jarních mrazů, to všechno má mnohem větší význam, než roční průměr,“ podotýká Valentini. Průměrné teploty v oblasti středomoří přitom již dnes vzrostly o 1,4 stupně Celsia — oproti jednomu stupni v globálním průměru — a srážky spadly o 2,5 %.
V posledních osmnácti měsících zaznamenala Itálie letní sucha, podzimní záplavy i jarní mrazy. Olivovníky jsou vůči takovým šoků choulostivé, a i když se vzpamatují, mají pak menší odolnost vůči škůdcům jako je bakterie xylella fastidiosa a muška vrtule olivovníková, které v poslední době trápí pěstitele nejen v Itálii, ale i v Řecku.
Neúroda postihla i další země
Italská zemědělská asociace Coldiretti odhaduje celkové škody z loňské neúrody na více než miliardu eur. „Vláda nám slíbila řešení, dosud ale zemědělcům nijak nepomohla,“ postěžoval si její mluvčí. Pěstitelé kritizují, že vláda „nemá žádný plán, jak se se změnami klimatu vypořádat a produkci oliv pomoci“.
Závažná, i když ne tak dramatická je neúroda oliv také v dalších zemích Evropské unie. V Portugalsku klesla o 20 %, v Řecku o celých 42 %. Řecké pěstitele postihly nejprve letní sucha, následovaly průtrže mračen, které se staly bezprostřední příčinou epidemie zmiňovaných škodlivých mušek.