Itálie bude muset dovážet olivy. Úroda se propadla kvůli změnám klimatu

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Extrémní počasí může podle vědců za jednu z nejhorších neúrod oliv v italské historii. Sklidit se jich podařilo o sedmapadesát procent méně než loni. Pokud jde o jednu ze základních surovin středomořské kuchyně, bude Itálie zřejmě už od dubna závislá na dovozu. Kvůli neúrodě vyšli v únoru do ulic pěstitelé oliv po celé Itálii. Protesty takzvaných „oranžových vest“ (gilet arancioni) žádaly pomoc pro poškozené zemědělce.

Olivovníkům po celém Středomoří škodí řada extrémních klimatických jevů, které odpovídají důsledkům změn klimatu: nepravidelné deště, jarní mrazy, příliš silné větry či letní sucha. „Existují jasné vzorce pozorování, které ukazují, že právě tyto typy extrémního počasí jsou příčinou snížené produkce potravin,“ potvrdil pro britský deník The Guardian profesor Riccardo Valentini z italského Evropsko-středomořského centra pro změny klimatu (CMCC).

„Mrazy jsou ve Středomoří něčím výjimečným. Extrémy jsou ale významné v obou směrech a klimatické scénáře skutečně předpověděly, že přijdou,“ poznamenal. Zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN (IPCC) „poukazují na to, že právě extrémní projevy počasí jsou jedním z hlavních důsledků změn klimatu“ a „do budoucna tak víme, že extrémů a anomálií bude přibývat“.

Náhlé extrémy, jako je prudké oteplení či ochlazení, mrazy nebo sucha, podle něj poškozují zdraví rostlin. „Tři nebo čtyři letní dny, kdy je teplota vyšší, než čtyřicet stupňů Celsia, deset dnů bez deště na jaře nebo i dva dny jarních mrazů, to všechno má mnohem větší význam, než roční průměr,“ podotýká Valentini. Průměrné teploty v oblasti středomoří přitom již dnes vzrostly o 1,4 stupně Celsia — oproti jednomu stupni v globálním průměru — a srážky spadly o 2,5 %.

V posledních osmnácti měsících zaznamenala Itálie letní sucha, podzimní záplavy i jarní mrazy. Olivovníky jsou vůči takovým šoků choulostivé, a i když se vzpamatují, mají pak menší odolnost vůči škůdcům jako je bakterie xylella fastidiosa a muška vrtule olivovníková, které v poslední době trápí pěstitele nejen v Itálii, ale i v Řecku.

Neúroda postihla i další země

Italská zemědělská asociace Coldiretti odhaduje celkové škody z loňské neúrody na více než miliardu eur. „Vláda nám slíbila řešení, dosud ale zemědělcům nijak nepomohla,“ postěžoval si její mluvčí. Pěstitelé kritizují, že vláda „nemá žádný plán, jak se se změnami klimatu vypořádat a produkci oliv pomoci“.

Závažná, i když ne tak dramatická je neúroda oliv také v dalších zemích Evropské unie. V Portugalsku klesla o 20 %, v Řecku o celých 42 %. Řecké pěstitele postihly nejprve letní sucha, následovaly průtrže mračen, které se staly bezprostřední příčinou epidemie zmiňovaných škodlivých mušek.

„Nejde jen o kvantitu, ale i o kvalitu,“ stěžuje si předseda olivářské pracovní skupiny v řecké zemědělské asociaci COPA-COGECA, Vasilis Pyrgiotis. „Většina řeckého olivového oleje je dnes považována za extra panenský, ale není jisté, jestli se to podaří udržet.“ Kvalitu zhoršují mimo jiné právě škůdci jako je vrtule a některé druhy plísní. „Letošní olivy nejsou tak dobré jako ty loňské. V dlouhodobém výhledu hrozí, že náš olej už nebude extra panenský,“ dodává Pyrgiotis.

Úrodu tento rok zřejmě zachrání produkce Španělska, které se v posledních letech posouvá k intenzivním formám pěstování. Ty sice do určité míry mohou pomoci vyhnout se dopadům změn klimatu, nepříznivě ale naopak ovlivňují biodiverzitu a vyznačují se vysokou spotřebou vody, která může být do budoucna nedostatková. „Mění to podobu krajiny od tradičních sadů se starými stromy k rychle rostoucím, hustým plantážím,“ poznamenává opět Pyrgiotis. „Lidé v jižní Itálii už se tím směrem vydávají, což se mi nelíbí, ale chápu to.“

Vědci dlouhodobě upozorňují, že změny klimatu mohou být do budoucna pro pěstování mnoha klíčových zemědělských plodin devastující. Loni se například objevila studie, která upozornila na skutečnost, že neúrody ječmene by do budoucna mohly způsobit významný nedostatek piva. Také v České republice budou kvůli loňskému suchu zdražovat základní potraviny jako pečivo, brambory či zelenina.