Americkou pomoc se do Venezuely dopravit nepodařilo. Opozice zvažuje, co dál

František Kalenda

V sobotu selhal pokus o proražení blokády a doručení americké humanitární pomoci do Venezuely. Armáda zůstala ve své většině věrná prezidentu Madurovi a příhraniční oblasti s Brazílií a Kolumbií se na několik hodin proměnily ve válečnou zónu.

Pro venezuelskou opozici to měl být rozhodující den, který zpečetí osud prezidenta Nicoláse Madura. V sobotu se totiž daly do pohybu kamiony naložené humanitární pomocí původem ze Spojených států, jež se několik týdnů shromažďovaly na kolumbijské a brazilské hranici.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Madurův režim sice od počátku potřebu pomoci s odkazem na humanitární katastrofu v zemi odmítal a zavázal se ji nevpustit do země, pročež nařídil hranice s oběma zeměmi dočasně uzavřít a hlavní mosty spojující Venezuelu s Kolumbií nechal zablokovat. Opozice vedená předsedou parlamentu Juanem Guaidó, který se minulý měsíc prohlásil prezidentem, přesto věřila, že dokáže blokádu prorazit.

Umožnit to měla armáda, již se Guaidó pokoušel dostat na svou stranu už delší dobu například prostřednictvím nabídky amnestie. Nakonec ale vojáci zůstali věrni Madurovi a pohraniční oblasti se na několik hodin proměnily takřka ve válečnou zónu, kde nechyběly kameny a Molotovovy koktejly ze strany podporovatelů opozice, ani slzný plyn, vodní děla a dokonce i ostrá střelba ze strany bezpečnostních složek a na režim napojených milicionářů.

Násilí si podle neziskové organizace Foro Penal vyžádaly stovky zraněných a nejméně čtyři mrtvé včetně čtrnáctiletého chlapce, mimochodem všechny v městečku Santa Elena de Uairén na hranici s Brazílií, kde už o den dříve vojáci zastřelili další dva indiány z kmene Pemón. Kamionům s americkou pomocí se přitom navzdory předchozím tvrzením nepodařilo dostat dál než těsně za venezuelskou hranici, kde dva z nich skončily v plamenech. Venezuelské námořnictvo zároveň zablokovalo přístup lodi, která se pokoušela dopravit humanitární pomoc z amerického Portorika.

Marné naděje

Naději na to, že se podaří zlomit klíčovou věrnost armády vládnoucímu režimu, dávalo v posledních dnech několik událostí. Ve čtvrtek Guaida prezidentem uznal bývalý šéf kontrarozvědky a poslanec za Madurovu stranu Hugo Carvajal, který Madura obvinil ze „zabití stovek mladých lidí na ulicích“ a bezpočtu mrtvých „kvůli nedostatku léků a bezpečnosti“, pročež vyzval armádu.

V pátek se pak Guaidó nečekaně objevil na kolumbijské straně hranice v Cúcutě, kde miliardář Richard Branson v ten samý den pořádal masivní koncert na podporu americké pomoci. A to přesto, že měl soudem zakázáno vycestovat ze země a na bezmála tisíc kilometrů dlouhé trase z hlavního města Caracasu musel projít přes řadu vojenských stanovišť. Sám Guaidó ohlásil, že se do Kolumbie dostal s pomocí armády.

Přesto se v klíčovou sobotu bezpečnostní složky znovu přesvědčivě postavily na Madurovu stranu a také v neděli pokračovaly v potírání násilných protestů, které vypukly zejména na hranici s Brazílií. Nedošlo ani na očekávané masové dezerce — do Kolumbie přes víkend přeběhlo „jen“ sto dvacet vojáků a policistů a další dva důstojníci požádali o azyl v Brazílii.

Intervence není ze stolu

Zatímco venezuelský režim srší po sobotních střetech sebejistotou a Maduro se označil za „silnějšího než kdy dřív“, opozice spolu se spojenci z USA a latinskoamerických zemí tápe, jak postupovat dál. Guaidó v sobotu večer znovu naznačil možnost vojenské intervence. „Události dnešního dne mě přinutily k rozhodnutí formálně navrhnout mezinárodní komunitě, abychom nechali otevřené všechny možnosti potřebné k zajištění osvobození mé vlasti, která bojuje a bude dál bojovat,“ napsal na Twitter.

Ozbrojený zásah o víkendu nevyloučil ani senátor Marco Rubio, který patří mezi hlavní poradce prezidenta Donalda Trumpa ohledně Venezuely, nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. „Spojené státy budou konat proti těm, kteří se staví mírové obnově demokracie ve Venezuele,“ publikoval na stejné sociální síti. „Právě teď je čas konat na podporu potřeb zoufalých venezuelských občanů“.

Americký viceprezident Mike Pence slíbil oznámení „konkrétních kroků“ v pondělí, kdy se v kolumbijské Bogotě sejde s Guaidem a s představiteli zemí z takzvané Limské skupiny. Ta sdružuje čtrnáct států regionu včetně Kanady, Mexika nebo Brazílie a vznikla před dvěma lety za účelem řešení venezuelské krize.

    Diskuse