Spekulace se potvrdily: egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí má nakročeno k tomu, aby mohl zůstat v úřadu i po uplynutí dvou funkčních období. Tedy potenciálně až do roku 2034, kdy by tomuto bývalému náčelníkovi generálního štábu, který před šesti lety svrhl demokraticky zvoleného Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva, bylo osmdesát let.

Umožnit by to měly rozsáhlé změny ústavy, jež tento týden dvoutřetinovou většinou schválili členové příslušné parlamentní komise. Podle předložených návrhů by se měl prezidentský mandát prodloužit ze čtyř na šest let, přičemž Sísímu by se dosavadní dvě funkční období nepočítala. Změny ještě musí definitivně potvrdit parlament a následně do třiceti dnů všelidové hlasování. Obojí je však považováno za pouhou formalitu — Sísí má na své straně drtivou většinu poslanců a loňské prezidentské volby potvrdily, že si s voliči dovede hravě poradit.

Vidina časově prakticky neomezeného a dalšími návrhy ještě posíleného prezidentství vzbudila vlnu nevole na sociálních sítích a sjednotila politickou opozici. Kritici režimu se nyní obávají, že odpor vůči návrhu povede v zemi s odhadovanými šedesáti tisíci politickými vězni ke zpřísnění cenzury a další vlně zatýkání.

Znovu a ještě silnější

Abdal Fattáh Sísí byl podruhé zvolen do čela Egypta loni v dubnu s více než 97 procenty hlasů. Z volebního klání kvůli zastrašování a zatýkání odstoupili všichni významní soupeři a jediný zbývající „protikandidát“ patřil mezi členy kampaně zasazující se o Sísího znovuzvolení. Podle Human Rights Watch, Reportérů bez hranic a dalších dvanácti prominentních lidskoprávních organizací „egyptská vláda pošlapala nejzákladnější požadavky na svobodné a rovné volby“.

Přestože prezident sám zájem o prodloužení vlády opakovaně odmítl a naposledy v listopadu se zavázal respektovat ústavu, která byla podle něj psaná v „dobré víře", režimu nakloněná média a provládní politici tuto možnost naznačovali prakticky okamžitě od konání posledních voleb. Argumentují rozdělanou prací na ekonomické transformaci země a údajnou nedokonalostí současné ústavy z roku 2014.

Mezi navrženými změnami tak není pouze klička, jež Sísímu umožní vládnout po dvě další — a delší — funkční období, ale také vznik horní komory parlamentu, obnovení funkce viceprezidenta, kvóty pro zastoupení žen v parlamentu nebo slib zajistit reprezentaci „mladých, pracujících, zemědělců a křesťanů“. Na pozadí všech těchto kroků se ovšem rýsuje především posílení prezidentských pravomocí, od možnosti měnit členy vlády bez schválení parlamentu, až po jmenování soudců, nejvyššího státního zástupce a třetiny členů nově vznikajícího senátu.

„Byli jsme naivní, když jsme si mysleli, že budou chtít pouze prodloužit prezidentovo funkční období,“ poznamenal opoziční poslanec Haitham Harírí.

Sjednocená opozice

Harírí je součástí široké opoziční fronty, která se formuje v reakci na změny ústavy. Takzvaná Unie na obranu ústavy seskupuje jedenáct politických stran, hnutí i nezávislých kandidátů od socialistů, přes liberály, až po konzervativce. Řada z nich před lety podporovala svržení islamistického prezidenta Mursího, nyní však varuje před koncentrací absolutní moci v rukou stávajícího prezidenta.

„Vím, že mě moje pokračující kritika ústavních změn může na základě smýšlených obvinění dostat do vězení, ale jsem připraven čelit následkům. Odpůrci návrhů se musí připravit na to, že se je budou snažit zastrašit a umlčet,“ popsal atmosféru v Egyptě další poslanec a režisér Chálid Júsuf, který ještě donedávna patřil mezi Sísího příznivce.

Takové obavy jsou oprávněné. Už v lednu policie zatkla nejméně sedm kritiků ústavních změn z liberálního Občanského demokratického hnutí a egyptským médiím bylo podle informací serveru Arabi21 zakázáno o návrzích úplně diskutovat. Odpor se i přesto pod hashtagem #NeZměněÚstavy šíří na přísně kontrolovaných sociálních sítích a úspěch zaznamenala také petice, pod niž se podepsalo na tisícovku známých osobností.