Více než padesát milionů Egypťanů bude mít od pondělí do středy možnost hlasovat o hlavě státu na příští čtyři roky. A podobně jako při nedávných volbách v Rusku nemůže být pochyb o vítězi: s pravděpodobností hraničící s jistotou jím bude dosavadní prezident, generál Abd al-Fattáh as-Sísí. Bývalý vrchní velitel egyptské armády, který se do čela země dostal po svržení Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva v roce 2013, totiž nejvážnější konkurenty eliminoval ještě před volbami.

Již začátkem ledna odstoupil z klání někdejší velitel letectva a expremiér Ahmad Šafík. Stalo se tak po krátkém zmizení, zatčení několika jeho spolupracovníků a hrozbě, že bude obviněn z korupce. Pouhé čtyři dny po oznámení kandidatury skončil ve vězení generálporučík a bývalý náčelník generálního štábu Sami Hafez Anan. Významný účastník vojenského převratu proti Muslimskému bratrstvu byl 23. ledna zatčen formálně pro obvinění z falšování dokumentů a porušení pravidla o zákazu politické účasti příslušníků armády. O den později ukončil kampaň také právník a opoziční aktivista Chálid Alí, rovněž čelící zatýkání spolupracovníků a navíc i soudnímu procesu za „urážku veřejné mravnosti“. Alí se měl provinit zdvižením prostředníčku před budovou káhirského soudu.

Loutkový kandidát

Jediným Sísího protikandidátem do pondělních voleb tak zůstává prakticky neznámý Músa Mustafa Músa, nominovaný marginální stranou bez zastoupení v parlamentu jen několik minut před vypršením lhůty. Músa je pro svou náklonnost k režimu obecně považován za loutkového kandidáta: před čtyřmi lety organizoval kampaň za Sísího účast v prezidentských volbách a stávající hlavu státu podporoval i letos. Mimo jiné byl vůdcem kampaně s názvem „Podporovatelé nominace prezidenta Sísího na druhé funkční období“ a generálova fotografie se sloganem „Ať žije Egypt: Sísí za prezidenta!“visela na jeho oficiálním Facebookovém profilu ještě ve chvíli, kdy oznamoval vlastní kandidaturu.

V omezené volební kampani se Músa zdržuje jakékoli kritiky režimu, pro konkurenta má výhradně slova chvály. V egyptských médiích se nechal slyšet, že by ho v případě vítězství žádal o radu a chystá se „pokračovat ve vývoji země stejnou cestou, kterou nakročil Sísí“.

Představitelé osmi egyptských opozičních stran včetně Muhammada Anvara Sádáta, synovce stejnojmenného prezidenta zavražděného v roce 1981, z tohoto důvodu společně vyzvaly k bojkotu voleb. Již minulého prezidentského souboje se podle údajů volební komise zúčastnila méně než polovina voličů, neoficiální odhady pak skutečné číslo považují za mnohem nižší.

Americký a egyptský prezident na setkání v Saudské Arábii, květen 2017. Foto Bílý dům

Egyptský režim je od převratu před pěti lety soustavně obviňován z porušování základních lidských práv a svobod. Stovky demonstrantů byly zmasakrovány bezpečnostními složkami těsně po převzetí moci armádou a ve vězeních skončily desetitisíce skutečných nebo domnělých příznivců Muslimského bratrstva. Novináři jsou rutinně šikanováni a vězněni za kritické názory, stát také hromadně blokuje internetové stránky a prakticky znemožnil fungování neziskových organizací.

Vláda prezidenta Sísího se může spolehnout na podporu armády a především zahraničních spojenců — udržuje úzké styky se Saudskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a v poslední době s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Státy Perského zálivu za Sísího do Egypta investovaly desítky miliard dolarů, z nichž jsou financovány velkolepé stavební projekty, například rozšíření Suezského průplavu nebo projekt nového hlavního města v poušti. Přesto byl Egypt před dvěma lety nucen požádat o půjčku Mezinárodního měnového fondu a zavést drakonická úsporná opatření.

Další informace

The Guardian Egypt election: sole challenger to Sisi registers at last minute

Al-Monitor As elections draw near, Egypt’s media faces further restrictions

Middle East Eye No polling, no opinions, no point? Egyptian journalists face election crackdown