Seriál Rapl maluje Ústí nad Labem jako ghetto. Stejně jako zdejší politici

Robert Malecký

Druhou řadou televizního seriálu Rapl je soudě podle ohlasů na sociálních sítích, zatím unešen málokdo. Proč nevyšla sázka na Ústí nad Labem jako přitažlivou filmovou lokaci.

„Ústecký kraj je krajem rozmanitostí a kontrastů, v němž filmař najde jedinečné krajinné scenerie takřka pro jakýkoli filmový příběh,“ píše se na stránkách Filmové kanceláře Ústeckého kraje, která do Ústí nad Labem filmaře přivedla.

A chce, aby se vraceli, a nejen oni: „Našemu kraji to bude zpětně přinášet jak ekonomický efekt, tak i možnost prostřednictvím filmů a televizních pořadů podpořit propagaci našeho kraje jako atraktivní turistické destinace. Vnímáme pozitivní přínosy audiovizuální produkce pro region a chceme je aktivněji využít!“

Pozitivní přínos nové řady Rapla spočívá zhruba ve vzkazu, aby se slušný člověk městu na Labi pokud možno vyhnul. A když už sem musí, ať si dá velký pozor. Na peněženku, případně na vlastní život. Lepší propagaci si těžce zkoušený region nemohl přát.

Sázka na atraktivní filmové lokace ve spojení s majorem Kunešem přitom už dvakrát vyšla.

Cirkus Bukowsky odehrál detektivní zápletku v atraktivních lokalitách děčínského industriálu — třeba v křešické loděnici nebo v přístavu v Loubí. Sklidil za to nadšené reakce jak u místních patriotů, tak u veřejnosti, která krásu přístavního města nezná.

Spin-off Bukowského, kdy tvůrci postavili kolem majora Kuneše sólo seriál Rapl, napoprvé vyšel taky. Dobře hrál Jáchymov a pláně Krušných hor, pro neznalé tvůrci objevili temně kouzelný areál bývalého cínového dolu Sauersack poblíž Přebuzi.

×