Luboš Palata dospěl ve svém komentáři pro Český rozhlas k pozoruhodnému politologickému a sociologickému objevu: brexitem je vinno Polsko nebo Česká republika. Přesněji, Češi a Poláci. Protože jedním z nejsilnějších argumentů leavárnic a leavárníků bylo přemnožení mytických polských instalatérů, je naše národní odpovědnost za britskou demokracii a její hrozící zkázu jasná a nezpochybnitelná.

Musím se přiznat, že jsem se po přečtení těch několika odstavců musel zhluboka nadechnout. Podobně zkratkovité myšlenkové pochody mě obvykle nepřekvapí u různých „Listů“, na webu ČRo jsem však byl nepřipraven.

Stručně k Palatovým tezím. Autor klade na jednu úroveň dvě tvrzení. Prvním je, že jsme „faktičtí viníci brexitu“, druhé, že východoevropský instalatér je jen záminkou pro opuštění EU. Asi si máme vybrat. Jako by mezi tím neexistoval rozdíl. Palata nicméně dikcí celého textu zřetelně naznačuje, že správně je podle něj ta první možnost. Aby nenechal nikoho na pochybách o zkázonosnosti polského instalatéra, sáhne do osvědčeného názvosloví z doby vrcholící migrační krize.