Obchody musí nadále poskytovat zboží potravinovým bankám, rozhodl Ústavní soud
Jan GruberÚstavní soud nevyhověl návrhu skupiny senátorů na zrušení povinnosti velkých řetězců bezplatně předávat neprodané zboží na charitativní účely. Soud uvedl, že povinnost není v rozporu s Ústavou, ani zásahem do vlastnických práv.
Ústavní soud nevyhověl stížnosti skupiny senátorů v čele s Ivo Valentou (nestr. za SsČR), kteří požadovali zrušit ta ustanovení zákona o potravinách a tabákových výrobcích, jež velkým obchodním řetězcům ukládají povinnost bezúplatně předávat neprodané potraviny — například s poškozeným obalem — na humanitární a charitativní činnost příslušným neziskovým organizacím. Soud konstatoval, že zákon nepředstavuje s Ústavou rozporný zásah do práva podnikat, respektive do vlastnických práv.
„Napadené ustanovení je ve veřejném zájmu, neboť je součástí opatření v zájmu ochrany životního prostředí, ochrany zdraví, veřejného zdraví, podpory solidarity ve společnosti, vnitřní bezpečnosti a pořádku, stejně jako plnění závazků České republiky plynoucích pro ni z mezinárodního práva i členství v Evropské unii,“ uvedl ve svém nálezu Ústavní soud. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který zákon předložil, jeho rozhodnutí přivítal.
Pětadvacet senátorů podalo návrh na zrušení částí zákona v polovině roku 2016, neboť podle jejich názoru vynucuje účast na charitě. Tu přirovnali k nevýhodným odkupům majetku při kolektivizaci po uchopení moci ve státě komunistickou stranou, respektive k arizaci židovského majetku v průběhu druhé světové války. Vymezili se rovněž vůči sankci v podobě až desetimilionové pokuty, jež zákon stanovuje v případě porušení povinnosti.
„Zákon sice může být motivován dobrým úmyslem, ale platí, že cesta do pekla může být dlážděna dobrými úmysly. Charita je dobrovolná, a tím se radikálně odlišuje od vrchnostensky vymáhaných daní," uvedli senátoři v návrhu, který pro ně vypracoval někdejší poslanec a ústavní právník působící na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Koudelka (ČSSD). A dodali, že „jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze“ a nepřenášet její náklady na malou skupinu podnikatelů.
Vyvlastnění bez náhrady?
Novelu schválila Sněmovna a následně Senát v průběhu jara roku 2016. Napadená ustanovení zákona nebyla předmětem vládního návrhu zákona. V průběhu jeho projednávání je jako pozměňovací návrh načetl poslanec Petr Kudela (KDU-ČSL). „Velké maloobchody často vyhazují potraviny, protože již prošla jejich životnost nebo mají poškozený obal, ale stále ještě plně splňují podmínky pro to, aby mohly být konzumovány. Proto navrhuji, aby se takové potraviny mohly poskytnout neziskovým organizacím, které je dál bezplatně předají potřebným,“ vysvětlil.
Senátoři nicméně upozorňovali, že Kudelův pozměňovací návrh je zřejmě v rozporu s Ústavou, neboť v případě neposkytnutí potravin na charitu hrozí obchodníkům až desetimilionová pokuta. „Tato povinnost v právním řádu zakotvuje nový institut umožňující nucené poskytnutí uvedených potravin vlastněných příslušnými provozovateli potravinářských podniků bez náhrady. Fakticky tento institut připomíná nucené vyvlastnění bez náhrady,“ řekla senátorka Veronika Vrecionová (ODS) s tím, že daný záměr, který je nepochybně ve veřejném zájmu, by neměl být vynucován sankčně.
Její stanovisko podpořila i senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová (nestr. za SZ). „Přátelé, to není žádné darování. Darování je výrazem svobodné vůle, že já sama chci něco darovat, bezúplatně převést. Ale když mi to nařídí zákon — a ještě pod tučnou sankcí — tak je to povinnosti. A teď je otázka, jestli takováto povinnost, takto zkonstruovaná a pod takovou sankcí bude proporcionální. No, v mých očích tedy rozhodně ne,“ uvedla. „Je to kauza pro Ústavní soud,“ dodala.