Ústavní soud v pondělí na návrh skupiny osmnácti senátorů v čele s Václavem Láskou (SEN 21) zrušil ustanovení zákona o pobytu cizinců, která omezovala soudní přezkum v případě, že jsou cizinci zbaveni svobody, a práva rodinných příslušníků občanů České republiky na sloučení rodiny. Jde o ty části zákona, které byly předmětem rozsáhlého a kontroverzního pozměňovacího návrhu poslance Václava Klučky (ČSSD).

Platný zákon, jehož novelu v minulém volebním období i přes odpor Senátu prosadila Poslanecká sněmovna, soudům nařizoval, aby nepřezkoumávaly zákonnost zajištění cizinců, pokud již byli propuštěni nebo deportováni.

„I přes ukončení omezení osobní svobody soud musí v řízení o žalobě žadatele pokračovat a rozhodnout, zda bylo omezení osobní svobody nezákonné, či nikoliv. Závěr soudu je nezbytný již z důvodu veřejné kontroly nad činností exekutivní moci,“ odůvodnil rozhodnutí soudu soudce zpravodaj Ludvík David.

Ústavní soud konstatoval, že tato ustanovení nejsou v souladu s Listinou základních práv a svobod — jak ostatně již dříve upozorňovala například Rada vlády pro lidská práva, četné lidskoprávní organizace nebo Česká advokátní komora —, která cizincům zaručují práva a svobody ve stejném rozsahu jako českým občanům.

V praxi zastavení soudního řízení znamenalo jednak odbourání zpětné kontroly zákonnosti, ale také nemožnost žádat o odškodnění. Nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady škody totiž je, aby soud nejprve nezákonné rozhodnutí zrušil nebo změnil.

Slučování rodin

Soudci rovněž vyškrtli ustanovení, které přikazovalo zastavit řízení o žádosti cizince, rodinného příslušníka občana České republiky, o povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu, jestliže ten nepobýval na českém území oprávněně, případně mu byl vydán výjezdní příkaz.

V tomto případě se v praxi jednalo o cizince, kteří pobývali v České republice legálně. Následně si našli partnera či partnerku, uzavřeli manželství a požádali o trvalý či přechodný pobyt. V tomto řízení se však mohlo zjistit, že takový cizinec včas nepožádal o změnu účelu pobytu na sloučení rodiny a čistě formálně tak pobýval na území České republiky neoprávněně.

Dílo Chovance a Klučky

Novelu zákona, jejíž sporná ustanovení Ústavní soud zrušil, vypracovalo v minulém volebním období ministerstvo vnitra vedené Milanem Chovancem (ČSSD). Její příprava a projednávání ale nemělo standardní průběh.

Kritici upozorňovali především na s Ústavou i evropským právem rozporný rozsáhlý pozměňovací návrh někdejšího poslance Václava Klučky (ČSSD), který zpracoval ve spolupráci s rezortem vnitra, aby tak obešel Legislativní radu vlády i řádné mezirezortní připomínkové řízení.

Chovanec Klučkův návrh hájil s tím, že reaguje na současnou bezpečnostní situaci a je v souladu se závěry přijatého Auditu národní bezpečnosti. Sám Klučka pak veškerou kritiku lidskoprávních organizací, ale i některých politiků odbýval a prohlašoval, že jeho pozměňovací návrh je „legislativně bezvadný“.

Sněmovna novelu zákona nakonec schválila na počátku dubna loňského roku a v červnu přehlasovala i Senát, který ji zákon vrátil.