Filipínský prezident Rodrigo Duterte (*1945) byl sice demokraticky zvolen za Filipínskou demokratickou stranu — Lidovou moc, ale připodobnil se výslovně k Adolfu Hitlerovi a je málo platné, že to pak zamlžil. Posunul po svém zvolení před dvěma lety filipínskou politiku od tradiční prozápadní orientace směrem k nadstandardním kontaktům s Čínou. Učí se od Čínské lidové republiky, jak stabilizovat společnost?

Duterteho tématem je boj proti drogové kriminalitě, která je v této ostrovní zemi na jih od Japonska vážným problémem. Zásahy proti drogovým dealerům, pašerákům drog, ale také jejich uživatelům tam nemají jen oficiální charakter. Projevuje se politika neoficiálního násilného potlačování drogové scény mimo rámec daný demokratickými zákony. Duterte nijak zvlášť netají, že tito podezřelí si zaslouží smrt.

Když se spustí apokalyptický boj proti zlu, skutečnému nebo domnělému, a zapomene se na mezinárodně uznaný princip presumpce neviny, znamená to, že v dané společnosti dala její reprezentace přednost hodnotám přežití před hodnotami sebevyjádření. Zahrnuje to třeba preferenci tradiční rodiny před právem každého jednotlivce na rozvoj vlastních možností a jejich volný projev. Mimo jiné tato orientace znamená, že přednost dostává bezpečnost před svobodou.