Kritika Duterteho se nevyplácí. Na Filipínách byl zatčen další prezidentův oponent

František Kalenda

Prostor pro kritiky filipínského prezidenta Rodriga Duterteho se stále zužuje. Ve vězení na krátkou dobu skončil další jeho politický oponent, Antonio Trillanes, zatímco nezávislá média a občanská společnost čelí zvyšujícímu se nátlaku.

Další prominentní kritik kontroverzního filipínského prezidenta Rodriga Duterteho má problémy se zákonem. V úterý se na krátkou dobu ocitl ve vězení opoziční senátor Antonio Trillanes, jemuž hlava státu zrušila amnestii udělenou jeho předchůdcem. Prezident se v rozhodnutí obnovit senátorovo trestní stíhání za účast na vzpourách z let 2003 a 2007 sice odvolává na procesní nesrovnalosti v žádosti o amnestii, lidskoprávní organizace však celý případ vidí jako politicky motivovaný.

„Dnešní zatčení senátora Antonia Trillanese je součástí pronásledování kritiků Duterteho administrativy. Jde o zatím poslední oběť nelítostné kampaně za umlčení všech těch, kteří si dovolili oponovat prezidentově vražedné ‚válce proti drogám‘,“ prohlásil Carlos Conde z asijské divize organizace Human Rights Watch.

Trillanes je již druhým vůči hlavě státu kriticky naladěným zákonodárcem, který byl v průběhu dvou let Duterteho administrativy za podezřelých okolností uvězněn. Za mřížemi je již více než rok a půl další senátorka Leila de Lima a zvýšenému tlaku čelí také občanská společnost a nezávislá média.

Dramatické zatčení

Okolnosti Trillanesova uvěznění byly od počátku i na filipínské poměry dramatické. Když Duterte podepsal 31. srpna zrušení amnestie udělené předchozím prezidentem a nařídil bezpečnostním složkám senátorovo zatčení, uchýlil se Trillanes na půdu Senátu, kde několik týdnů vzdoroval právními prostředky.

Obrátil se mimo jiné na Nejvyšší soud s žádostí o přezkoumání a zároveň požadoval vydání oficiálního zatykače. Zrušení amnestie za účast na vzpouře námořníků v roce 2003 a chabý pokus o převrat z roku 2007 totiž považoval za neústavní a veřejnosti představil důkazy rozporující tvrzení o formálně nesprávně podané žádosti o milost.

V tomto sporu se za něj postavila také většina dalších senátorů, kteří odmítli nejen samotný prezidentův akt, ale také týdny trvající obležení horní komory parlamentu desítkami vojáků a policistů. „Jestli chceme zachovat důstojnost Senátu, nesmíme dovolit, aby byl jakýkoli zákonodárce na jeho půdě zatčen,“ prohlásil předseda Senátu Vicente Sotto.

Trillanes se nakonec sám vydal do rukou policie, když příslušné orgány na žádost Nejvyššího soudu vydaly oficiální zatykač. Po několika hodinách byl propuštěn na kauci a nyní čeká na začátek soudního procesu.

Političtí protivníci

Trillanese je jistě možné považovat za muže s přinejmenším problematickou minulostí. Důvodem zrušení amnestie je ale podle všeho nedávná senátorova politická činnost, v níž ostře vystupoval proti Dutertemu. Mimo jiné podpořil zahájení předběžného vyšetřování Mezinárodního trestního soudu kvůli možnému porušování lidských práv v průběhu krvavé „války proti drogám“, jíž padlo za oběť nejméně čtyři tisíce lidí v rámci policejních operací, a další tisíce lidí zemřely rukama samozvaných strážců zákona.

Trillanes navíc neváhal obvinit samotného prezidenta a jeho bezprostřední okolí ze zapojení do obchodu s drogami. „Duterteho válka proti drogám je podvod. Má sloužit k odvedení pozornosti. Sám Duterte byl jako starosta města Davao součástí drogového byznysu,“ prohlásil v říjnu s tím, že jeho syn Paolo, momentálně místostarosta stejného města, v této praxi pokračuje.

Nyní je možné, že Trillanes skončí na dlouhou dobu ve vězení, stejně jako se to loni stalo jeho kolegyni a bývalé ministryni spravedlnosti. Leila de Lima již v roce 2009 vyšetřovala mimosoudní popravy v Duterteho domovském městě Davao a v témže úsilí pokračovala jako členka lidskoprávní komise Senátu tentokrát na celostátní úrovni, kde varovala před důsledky prezidentovy politiky.

„Ano, pane prezidente, opravdu máme bojovat proti drogám. Ale musí tu být jiná cesta! Musí existovat jiný způsob řešení problému, než metody, které celou naši společnost vedou k beztrestnosti, strachu a nakonec do úplného odlidštění,“ nechala se slyšet ještě na samém začátku protidrogové kampaně s odkazem na to, že dal Duterte volnou ruku příslušníkům bezpečnostních sil při používání donucovacích prostředků.

O několik měsíců později byla de Lila zatčena v souvislosti s údajným vymáháním peněz od uvězněných narkobaronů na financování její senátorské kampaně a od té doby zůstává za mřížemi, kde strávila více než rok bez formálního obvinění. I proto, že se podezření zakládá na výpovědích samotných vězněných narkobaronů, jej například organizace Amnesty International označuje za „politické pronásledování“ a věznění senátorky odsoudil i Evropský parlament.

Nebezpečné prostředí

Jak dále upozorňuje Amnesty International, Filipíny se pod vládou prezidenta Rodriga Duterteho nachází ve stále obtížnější situaci pro „ochránce lidských práv a organizace občanské společnosti“, které „čelí výhružkám při pokusu upozornit a vyšetřit porušování lidských práv v zemi“.

Zvyšující se nátlak se týká i novinářů a nezávislých médií, jež musí čelit útokům na několika frontách — od očerňování a zastrašování fyzickým násilím ze strany Duterteho a jeho příznivců, přes odmítnutí udělit licence kriticky naladěným novinám a televizním stanicím, až po jejich skupování prezidentovi nakloněnými podnikateli, jako se to stalo v případě prestižního deníku Philippine Daily Inquirer.

„Prezident veřejně útočil na novináře. Řada médií se setkává se skupinami policistů v civilu rozmístěnými kolem svých redakcí. Někteří novináři byli pronásledováni, šikanováni na internetu a čelili výhružkám sexuálního násilí a zločinů namířených proti jejich rodinám,“ popsala situaci Melinda Quintos de Jesus, ředitelka filipínského Centra pro svobodu a zodpovědnost médií.