Ústavně-právní výbor Senátu na svém středečním zasedání jednohlasně odmítl vládní novelu služebního zákona. Senátoři v čele se zpravodajem tisku Jiřím Burianem (ODS) kritizovali především navržené změny, které mají usnadnit odvolávání státních tajemníků coby garantů nezávislosti státní správy. Vymezili se i vůči úpravám služebního hodnocení a otevření výběrových řízení širšímu okruhu uchazečů.

„Státní tajemníci mají být garanty nezávislého fungování státní správy. Novela může tuto jejich pozici narušit,“ řekl Burian. „S tímhle bodem mám rovněž problém, neboť je v rozporu s původním cílem zákona, kterým je depolitizace státní správy,“ připojila se Šárka Jelínková (KDU-ČSL) s tím, že důvody pro odvolání státních tajemníků jsou formulovány vágně a dávají prostor pro účelová politická rozhodnutí.

Senátoři poukazovali na ustanovení služebního zákona, která do vládní předlohy ve Sněmovně načetla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO). Ta mimo jiné umožňují odvolat státního tajemníka i tehdy „pokud zvlášť závažným způsobem porušil služební kázeň nebo se dopustil zaviněného jednání, jímž narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování“.

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký navrženou úpravu před senátory hájil s tím, že dnešní pravidla pro odvolávání státních tajemníků se v praxi ukázala jako těžko proveditelná, proto se politická reprezentace rozhodla přistoupit ke změně zákona. Postránecký — stejně jako dříve ve Sněmovně i Dostálová — odmítl nařčení ze snahy o politizaci státní správy.

Výbor navzdory těmto ujištěním plénu Senátu jednohlasně doporučil, aby novelu služebního zákona odmítl. Učinil tak navzdory slovům analytika Rekonstrukce státu Věnka Bonuše, který senátory varoval, že Sněmovna zamítnutí návrhu s největší pravděpodobností přehlasuje. „Nejvhodnější by bylo, aby se Senát rozhodl pro minimalistickou variantu a přijal pozměňovací návrhy k nejproblematičtějším aspektům zákona. Potom by zřejmě byla naděje na zachování nezávislosti státních tajemníků,“ řekl.

Novelu zákona prosazuje ANO, SPD, KSČM spolu s ČSSD

Novelu zákona z dílny někdejšího ministra vnitra v demisi Lubomíra Metnara (nestr. za ANO) schválila Poslanecká sněmovna na konci října pohodlnou většinou sto devíti hlasů. Pro se vyslovily poslanecké kluby politického hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM — s výjimkou Vojtěcha Filipa a Stanislava Grospiče (oba KSČ), kteří se zdrželi. Proti naopak hlasovali všichni poslanci opozičních stran — kromě Petra Pávka (STAN).

Poslanci kritizovali stejné části zákona jako senátoři. „Státní tajemníci se dostanou pod silný politický vliv, což je v rozporu se samotnou podstatou zákona. Cílem měla být profesionalizace a odpolitizování státní správy. Novela zároveň zásadně snižuje požadavky na praxi pro manažerské pozice, což nahrává příchodu nekompetentních, ale spřátelených osob, do klíčových ministerských pozic. Kromě toho zákon umožní snadnější odvolávání vedoucích pracovníků,“ prohlásil Ivan Bartoš (Piráti).

Zákonodárci ve Sněmovně současně upozorňovali, že přijetí novely může ohrozit čerpání prostředků z evropských fondů. Evropská komise má totiž k návrhu zákona řadu výhrad. Vadí ji zejména nízké požadavky na obsazování pozic představených v druhých kolech výběrových řízení nebo možnost odvolání představených v návaznosti na dostačující výsledky služebních hodnocení, která se navíc mohou uskutečnit v krátkém časovém sledu.

S předloženou novelou zákona navíc nejsou spokojeny ani odbory. „Největším problémem zůstává i nadále to, že soubor navrhovaných změn v odvolávání a jmenování představených rozhodně nepřispěje k jednomu z cílů zákona, tedy profesionalizaci a depolitizaci státní služby, ale naopak. Novela i nadále představuje uspěchaný a nekoncepční materiál, jak na to náš svaz upozorňoval již od počátku jejího projednávání,“ řekl předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.