Mimořádná zpráva o stavu české žurnalistiky. Kde zůstaly ženy?

Fatima Rahimi

Přestože žurnalistiku studuje více žen, výraznými tvářemi médií se stávají převážně muži, kteří také daleko častěji obsazují vedoucí pozice. Jak tento nepoměr změnit směrem k větší vyváženosti?

Na začátku března roku 2017 měl český prezident Miloš Zeman oznámit, zda bude v nadcházejících volbách opět kandidovat. Chtěl své rozhodnutí sdělit svým nejbližším na Hradě bez přítomnosti novinářů. Ti měli účast vysloveně zakázanou.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Jeden den, jedna událost, dvě známé tuzemské redakce. Novináři z Hospodářských novin a České televize hledali způsob, jak se k informaci dostat. Jejích snažení zfilmoval dokumentarista Tomáš Bojar. Dokument Mimořádná zpráva je portrétem českých novinářů. Ukazuje, jak bojují s nesmyslnými nápady českého prezidenta a kam až může jeho dětinské chování zajít.

Dokument ale přináší ještě další mimořádné poselství. Něco, co ani Tomáš Bojar neměl možná v plánu. Ukazuje, že vrcholná česká novinařina je mužský svět. Chybí v něm ženské hlasy, ženy občas procházejí kolem, stojí v dešti, přinášejí kávu a muži sedí a přemýšlejí o důležitých politických věcech. Tváří hlídacího psa společnosti, tedy žurnalistiky, je prostě muž.

Česká televize a Hospodářské noviny určitě nejsou žádnou výjimkou. Stačí se podívat do jiných redakcí. V mainstreamových médiích sice ženy pracují — sedí před kamerou, čtou zprávy, rešeršují, píšou skvělé reportáže, moderují. Pracují však většinou v nižších pozicích nebo mají na starosti rubriky, které společnost vnímá jako čistě ženské, tedy většinou lifestylové články.

Ve vedoucích pozicích ženy příliš vidět nejsou. Politických a sportovních komentátorek je málo a ty, které by chtěly komentáře psát, jsou nuceny dělat jiná témata. O odborných věcech se často diskutuje s muži, přestože ve stejném oboru by se našla stejně kompetentní žena. Často tak vidíme „all male“ panely, jako by ženy neměly k tématu co říct.

Hlas Claudie Neumannové, která komentovala zápasy z mistrovství světa v Rusku, je prý při mužském fotbale otravný. Foto Stern

Může žena komentovat politiku nebo sport?

Studio fotbal sleduji nejméně patnáct let. S výjimkou bývalé fotbalistky a rozhodčí Dagmar Damkové tam snad nikdy nebyla pozvána žádná žena. Je to opravdu tím, že v České republice bychom nenašli žádnou sportovní novinářku, která by se o fotbal zajímala natolik, že by o něm mohla mluvit v televizi nebo v rozhlase? Nebo je to jen proto, že máme pocit, že fotbal patří mužům?

Známá a dlouholetá německá sportovní novinářka Claudia Neumannová, která už v devadesátých letech psala o sportu pro ZDF, čelila velkému množství hejtů. Jako první německá fotbalová komentátorka komentovala některé letošní zápasy z mistrovství světa v Rusku. Stala se velmi rychle cílem sexistických poznámek, kritikům vadil její „otravný hlas“ a psali také, že ženy by neměly komentovat mužské zápasy.

Novinářky a ženy v médiích jsou daleko častějším terčem trollů a haterů, kteří neřeší reálný obsah článku. Reakcemi míří na vzhled autorek, jejich oblečení, a dokonce rodinné vztahy. Čelí sexismu a obtěžování nejenom ze strany čtenářů, ale také v práci, kde jejich nadřízení nezřídka zneužívají své mocenské pozice.

Podle výzkumu britské organizace Demos schytávají novinářky a zpravodajky na Twitteru trojnásobek hejtů oproti svým mužským kolegům. Přestože novinařinu studují převážně ženy, podle statistik v knize Čeští novináři v komparativní perspektivě jsou výraznými tvářemi novin muži. Hodně studentek se už ve škole rozhodne, že se novinářkou nestane.

Žena by se totiž měla starat o rodinu. To nemluvím o případech, kdy je společnost nutí vybrat si mezi rodinou a kariérou. Podobný nátlak se u mužů téměř nevyskytuje. Výchova, reakce společnosti i pracovní podmínky mohou často také za to, že ženy mají nízké sebevědomí a nejsou tolik zvyklé se veřejně vyjadřovat a projevovat.

Je třeba v textech citovat více žen a expertek, oslovovat je a dávat jim možnost se vyjádřit. Kdyby ženy dostaly větší prostor, lidé se na jejich přítomnost zvyknou a možná jim pak už ženský hlas u fotbalu nebude připadat otravný. Veřejné prostředí ovlivňuje celou společnost

Text vychází v rámci spolupráce se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

    Diskuse