Poslanecká sněmovna ve čtvrtek schválila zpomalení nárůstu platů politiků z dvaceti na devět procent. Vládní návrh novely zákona o platech a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci ve třetím čtení podpořilo sto čtyřiadvacet poslanců, zdrželi se pouze zákonodárci z řad ODS a TOP 09. Novelu nyní musí schválit Senát.

Proti případnému zvýšení platů politiků o dvacet procent nejhlasitěji vystupovali Piráti. „Parlament není skupina manažerů, je to těleso, ve kterém se mají promítat zájmy všech sfér společnosti. Hrozí dva extrémy: příliš vysoké platy, kvůli kterým by vznikla kasta zastupující zájmy bohatých, nebo nízké platy, které mohou vést ke zkorumpovatelnosti politiků,“ varoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Alena Gajdůšková (ČSSD) v rozpravě uvedla, že zpomalení růstu platů považuje za správné. Podle jejího názoru je ovšem nezbytné do budoucna komplexně ošetřit výši a určení poslaneckých náhrad. Gajdůšková dále upozornila, že zákonodárci ke své práci potřebují kvalitnější expertní zázemí, které je nutné řádně zaplatit.

„Například soudce má kolem sebe celý úřad a náhrady nepotřebuje. Poslanec platí analýzy či právní asistence v řádech desítek tisíc korun. Do budoucna bychom měli navýšit peníze na expertné, asistenty poslanců a zaměstnance politiků, abychom vyrovnali pozice moci zákonodárné a soudní. Nutné je stanovit podmínky, na co lze tyto peníze použít, jako je tomu například v Evropském parlamentu,“ dodala Gajdůšková.

Okamurovo divadlo

Poslanecká sněmovna nepodpořila pozměňovací návrh předsedy SPD Tomia Okamury, který chtěl zmrazit platy politiků do konce volebního období. Přítomní poslanci nařkli Okamuru z populismu a hraní mediálního divadla pro Českou televizi, která jednání Sněmovny přenášela živě.

Návrh zákona schválila vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi v polovině dubna a Poslanecké sněmovně jej postoupila na počátku května. Zákonodárci se jím ovšem začali zabývat až letos na podzim, ačkoli sám premiér Babiš říkal, že pro skokové navýšení platů nevidí žádný důvod.

V případě, že by novela do konce letošního roku neprošla legislativním procesem poslanci a senátoři by si polepšili zhruba o patnáct, ministři téměř o třicet a prezident o více než padesát tisíc korun.

Věcnou podstatou novely zákona je zachování výše koeficientu, z něhož se platy politiků vypočítávají, na úrovni dvou a půl násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Zákonná úprava z roku 2015, kdy byly platy politiků rozmraženy, totiž předpokládá pravidelný růst tohoto koeficientu. Od příštího roku se měl zvýšit o čtvrtinu procentního bodu. Přijetí zákona bude pro státní rozpočet znamenat úsporu v řádu desítek milionů korun.