Novým předsedou Senátu byl zvolen dlouholetý teplický primátor Kubera

Jan Gruber

Jaroslav Kubera byl v druhém kole první volby zvolen historicky pátým předsedou Senátu. Kandidát ODS uspěl v souboji s někdejším rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem a předsedou klubu STAN Janem Horníkem.

Novým předsedou Senátu byl ve středu zvolen Jaroslav Kubera (ODS). Kandidát ODS ve druhém kole první volby volby porazil Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) rozdílem dvaadvaceti hlasů. Kuberu volilo šestačtyřicet zákonodárců, Hampl získal podporu čtyřiadvaceti senátorů. Kubera se stal po Petru Pithartovi (KDU-ČSL), Libuši Benešové, Přemyslu Sobotkovi (oba ODS) a Milanu Štěchovi (ČSSD) historicky pátým předsedou horní komory Parlamentu.

Horník nepostoupil z prvního kola

V prvním kole první volby, ve kterém se o post předsedy Senátu s Kuberou a Hamplem utkal ještě předseda klubu Starostové a nezávislí Jan Horník (STAN), obdržel největší počet hlasů dlouholetý starosta Teplic Kubera, volilo jen pětatřicet senátorů. Hampla podpořilo dvaadvacet a Horníka osmnáct členů horní komory Parlamentu

Klub STAN původně na post předsedy Senátu zvažoval tři kandidáty — Zbyňka Linharta (nestr. za STAN), Petra Holečka (nestr. za STAN) a Jiřího Růžičku (nestr. za TOP 09). Přičemž za hlavního favorita byl považován právě třetí z nich, dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Růžička. Ten se ovšem své kandidatury vzdal ve prospěch Horníka.

„Bylo to mé svobodné rozhodnutí. Ctil jsem, že Jan Horník je zkušenější a v Senátu zasedá již několik volebních období,“ řekl Růžička Deníku Referendum. Na otázku, zda v jeho rozhodnutí hrálo roli, že byl do Senátu zvolen v barvách TOP 09, odpověděl, že nikoliv. „Ze stranické centrály STANu se ovšem takové hlasy ozývaly. Všechny v klubu nás to ale popudilo,“ dodal.

Kubera jako státník

„Je mi ctí, že mě klub KDU-ČSL nominoval,“ řekl Hampl ve svém kandidátském projevu. „Jsem si vědom toho, že předseda Senátu nejedná za sebe, ale musí reprezentovat celý Senát, Českou republiku a její občany. Většina z vás mě zná. Václav Hampl nepřestane být Václavem Hamplem, když bude zvolen předsedou Senátu,“ dodal s tím, že hlavní rolí Senátu je ochrana liberální demokracie.

Jako druhý vystoupil Horník. Ten hovořil především o tom, že úkolem Senátu je dbát na zajištění kvality legislativního procesu. „Od toho tu jsme. Zákony musí být srozumitelné. Neměli bychom podléhat vnějším tlakům stranických sekretariátů,“ vysvětlil. A doplnil, že Senát musí usilovat o prosazení prodloužení doby na projednávání zákonů z jednoho na dva měsíce.

„Musíme chránit Ústavu, demokracii a svobodu,“ uvedl poslední z kandidátů Kubera s tím, že spolupráce jednotlivých klubů bude v těchto zásadních otázkách fungovat. Dále mluvil o nutné spolupráci předsedy Senátu s premiérem, prezidentem a předsedou Sněmovny a dodal, že Senát nesmí být za každou cenu opozicí vůči vládě. „Přerod politika ve státníka není jednoduchý, ale věřím, že jsem toho schopen,“ uzavřel svůj projev.

    Diskuse
    PK
    November 15, 2018 v 8.28
    Zeman, Babiš, Vondráček, Kubera
    Čtyřka nejvyšších českých ústavních činitelů... Hmmm...
    JP
    November 15, 2018 v 10.42
    Už snad opravdu není nic - co se personálního obsazení týče - co by ještě více mohlo degradovat důstojnost nejvyšších ústavních orgánů současného českého státu.

    Kdo se pak může ještě divit tomu, že lid obecný propadá naprostému občanskému nihilismu?
    IH
    November 15, 2018 v 21.01
    Při příležitosti 100. výročí vzniku republiky byl v televizi rozhovor s Petrem Pithartem. Bývalý předseda Senátu v něm ukázal stále vzácnější úroveň a schopnosti. Jedno jsem mu však měl za zlé a nyní to zde mohu uvést, totiž že zcela pomíjí základní politický význam dělení na pravici a levici. Ocenění Senátu a ÚS, jež z Pithartových úst zaznělo, je třeba rozumět právě v tomto kontextu. Zvolení Jaroslava Kubery do čela horní komory PS ČR je důležitým signálem o pravé povaze současného Senátu a o košili bližší kabátu pravice jako takové.
    JN
    November 16, 2018 v 10.24
    Panu Horákovi
    Každý většinou považuje za správné hledisko to svoje vlastní, nikoli ta odlišná hlediska těch ostatních.

    Volby jsou "součtem" hledisek, nikoliv konkursem na nejlepšího jedince (nejlepšího podle nějakých absolutních měřítek), výsledek volby se logicky nemůže líbit všem. Všem by se ale mohlo líbit, že zatím máme ještě stále jakousi demokracii, která (pokud bude mít čas), se časem zkultivuje.

    Nevím, co máte na mysli tím "pomíjením základního politického významu dělení na pravici a levici". Část levice se dnes definuje zcela jinak než dřív (viz například článek "Levice proti lidu" na A2) a snaží se delegitimizovat jakoukoliv pravici. Pro mě je důležitějším dělením dělení na prodemokratické a protidemokratické síly, které se dnes objevují stejně tak na pravici, jako na levici.