Novým předsedou Senátu byl zvolen dlouholetý teplický primátor Kubera
Jan GruberJaroslav Kubera byl v druhém kole první volby zvolen historicky pátým předsedou Senátu. Kandidát ODS uspěl v souboji s někdejším rektorem Univerzity Karlovy Václavem Hamplem a předsedou klubu STAN Janem Horníkem.
Novým předsedou Senátu byl ve středu zvolen Jaroslav Kubera (ODS). Kandidát ODS ve druhém kole první volby volby porazil Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) rozdílem dvaadvaceti hlasů. Kuberu volilo šestačtyřicet zákonodárců, Hampl získal podporu čtyřiadvaceti senátorů. Kubera se stal po Petru Pithartovi (KDU-ČSL), Libuši Benešové, Přemyslu Sobotkovi (oba ODS) a Milanu Štěchovi (ČSSD) historicky pátým předsedou horní komory Parlamentu.
Horník nepostoupil z prvního kola
V prvním kole první volby, ve kterém se o post předsedy Senátu s Kuberou a Hamplem utkal ještě předseda klubu Starostové a nezávislí Jan Horník (STAN), obdržel největší počet hlasů dlouholetý starosta Teplic Kubera, volilo jen pětatřicet senátorů. Hampla podpořilo dvaadvacet a Horníka osmnáct členů horní komory Parlamentu
Klub STAN původně na post předsedy Senátu zvažoval tři kandidáty — Zbyňka Linharta (nestr. za STAN), Petra Holečka (nestr. za STAN) a Jiřího Růžičku (nestr. za TOP 09). Přičemž za hlavního favorita byl považován právě třetí z nich, dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Růžička. Ten se ovšem své kandidatury vzdal ve prospěch Horníka.
„Bylo to mé svobodné rozhodnutí. Ctil jsem, že Jan Horník je zkušenější a v Senátu zasedá již několik volebních období,“ řekl Růžička Deníku Referendum. Na otázku, zda v jeho rozhodnutí hrálo roli, že byl do Senátu zvolen v barvách TOP 09, odpověděl, že nikoliv. „Ze stranické centrály STANu se ovšem takové hlasy ozývaly. Všechny v klubu nás to ale popudilo,“ dodal.
Kubera jako státník
„Je mi ctí, že mě klub KDU-ČSL nominoval,“ řekl Hampl ve svém kandidátském projevu. „Jsem si vědom toho, že předseda Senátu nejedná za sebe, ale musí reprezentovat celý Senát, Českou republiku a její občany. Většina z vás mě zná. Václav Hampl nepřestane být Václavem Hamplem, když bude zvolen předsedou Senátu,“ dodal s tím, že hlavní rolí Senátu je ochrana liberální demokracie.
Jako druhý vystoupil Horník. Ten hovořil především o tom, že úkolem Senátu je dbát na zajištění kvality legislativního procesu. „Od toho tu jsme. Zákony musí být srozumitelné. Neměli bychom podléhat vnějším tlakům stranických sekretariátů,“ vysvětlil. A doplnil, že Senát musí usilovat o prosazení prodloužení doby na projednávání zákonů z jednoho na dva měsíce.
„Musíme chránit Ústavu, demokracii a svobodu,“ uvedl poslední z kandidátů Kubera s tím, že spolupráce jednotlivých klubů bude v těchto zásadních otázkách fungovat. Dále mluvil o nutné spolupráci předsedy Senátu s premiérem, prezidentem a předsedou Sněmovny a dodal, že Senát nesmí být za každou cenu opozicí vůči vládě. „Přerod politika ve státníka není jednoduchý, ale věřím, že jsem toho schopen,“ uzavřel svůj projev.
Kdo se pak může ještě divit tomu, že lid obecný propadá naprostému občanskému nihilismu?
Volby jsou "součtem" hledisek, nikoliv konkursem na nejlepšího jedince (nejlepšího podle nějakých absolutních měřítek), výsledek volby se logicky nemůže líbit všem. Všem by se ale mohlo líbit, že zatím máme ještě stále jakousi demokracii, která (pokud bude mít čas), se časem zkultivuje.
Nevím, co máte na mysli tím "pomíjením základního politického významu dělení na pravici a levici". Část levice se dnes definuje zcela jinak než dřív (viz například článek "Levice proti lidu" na A2) a snaží se delegitimizovat jakoukoliv pravici. Pro mě je důležitějším dělením dělení na prodemokratické a protidemokratické síly, které se dnes objevují stejně tak na pravici, jako na levici.