Kdo nahradí Milana Štěcha (ČSSD) v pozici předsedy Senátu? Občanští demokraté navrhují Jaroslava Kuberu (ODS). Lidovci prosazují Václava Hampla (nestr. za SZ a KDU-ČSL). A Starostové se rozhodují mezi Zbyňkem Linhartem (nestr. za STAN), Petrem Holečkem (nestr. za STAN) a Jiřím Růžičkou (nestr. za TOP 09 a STAN). Při vyrovnané síle tří nejpočetnějších klubů se strany musí dohodnout a největší šance uspět má konsensuální kandidát.

Nejzkušenějším politikem ze všech pěti kandidátů na post předsedy Senátu je dlouholetý teplický starosta, respektive primátor a stávající místopředseda horní komory Parlamentu Jaroslav Kubera. Ten v Senátu zasedá od roku 2000 a letos své křeslo již potřetí obhájil. Zbylí čtyři adepti na pozici druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky jsou v Senátu teprve první volební období.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy a předseda senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie Václav Hampl byl zvolen před čtyřmi lety v obvodu Praha 1. Ve stejný rok na Děčínsku ve volbách uspěl i Zbyněk Linhart, jenž byl dříve jedenáct let starostou Krásné Lípy.

Ještě o dva roky méně než Hampl s Linhartem v Senátu zasedají Jiří Růžička a Petr Holeček. Dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera svůj mandát získal v roce 2016 ve volebním obvodu Praha 6. Na Mělnicku pak v předposledních řádných senátních volbách uspěl někdejší poslanec za TOP 09 a již dvanáct let úřadující starosta Kralup na Vltavou Holeček.

Šance pro Hampla?

Přestože je Kubera ze všech kandidátů na post předsedy Senátu bezesporu nejvýraznějším a neznámějším, mnoho šancí na zvolení nemá. Předsedové klubů Starostů i lidovců — Jan Horník (STAN) a Petr Šilar (KDU-ČSL) — totiž senátního matadora nepovažují za vhodného reprezentanta druhé z komor Parlamentu. Podle Horníka by občanští demokraté měli raději navrhnout Miloše Vystrčila, nebo Jiřího Oberfalzera (oba ODS).

„Naším kandidátem zůstává Jaroslav Kubera. Neuvažujeme nad tím, že bychom měli navrhnout někoho jiné a připravovali si nějakou záložní variantu. Ale jsme samozřejmě připraveni respektovat kandidáta nejpočetnějšího klubu. Tak se to ostatně v poslední době dělalo vždy. Kdybychom z tohoto principu ustoupili, tak by to v budoucnu mohlo plodit problémy,“ uvedl pro Deník Referendum Vystrčil.

Oproti občanským demokratům jsou případné dohodě otevřenější lidovci. „Rozdíl mezi velikostí klubů totiž není ani tak dán volebními výsledky, ale povolebním lanařením,“ vysvětlil Deníku Referendum Šilar. „Proto by bylo dobré se shodnout na jednom kandidátovi. U ODS — na rozdíl od Starostů — ovšem narážíme na tvrdý postoj. Ve hře proto stále zůstává náš nominant Václav Hampl. Ten je přijatelný i pro ČSSD a Klub pro liberální demokracii — Senátor 21,“ dodal.

Případ předsedy Pitharta

Ač se zástupci tří nejsilnějších klubů — STAN, KDU-ČSL a ODS — v minulém týdnu shodli, že křeslo předsedy Senátu má připadnout nejpočetnějšímu z nich, ústavní právník Jan Kysela upozornil, že v čele horní komory Parlamentu zástupce nejsilnějšího klubu stanout nemusí a ani v minulosti to zdaleka nebývalo pravidlem. 

„Když byl Petr Pithart (KDU-ČSL) předsedou Senátu, tak nereprezentoval největší klub. Ale byl vnímán jako ten, kdo může Senát nejlépe reprezentovat. V dobách, kdy Senát ovládala modrá, nebo oranžová většina, se občanští a sociální demokraté v podstatě nemuseli s ostatními stranami bavit a předsedu si zvolit sami. To ovšem byla jiná situace než dnes,“ řekl Deníku Referendum.

Někdejší předseda české vlády Pithart byl předsedou Senátu zvolen celkem třikrát, a to v letech 1996, 2000 a 2002. Ani v jednom případě nebyl lidovecký klub tím největším. V roce 1996 měl třináct členů, zatímco ODS disponovala dvaatřiceti a ČSSD pětadvaceti senátory. O čtyři roky později se sice KDU-ČSL stala součástí Čtyřkoalice, která připravila občanské a sociální demokraty o většinu v Senátu. Ale sama měla jen čtrnáct mandátů. A i v posledním případě nebyli lidovci v horní komoře Parlamentu nejsilnější. Po volbách v roce 2002 měli šestnáct senátorů, tedy o deset méně než ODS.

Nejsilnější jsou Starostové

Prozatím nejvíce členů — celkově osmnáct — má senátní klub Starostů. Do něho se na sklonku minulého týdne připojili dva ze tří prezidentských kandidátů Jiří Drahoš (nestr. za KDU-ČSL, SZ, STAN a TOP 09) a Marek Hilšer (MHS). A již dříve jej posílil rektor Masarykovy University Mikuláš Bek (nestr. za SZ, ODS, STAN a TOP 09), bývalý poslanec Herbert Pavera (TOP 09) a doposud nezařazená mostecká senátorka Alena Dernerová (SD-SN).

Šestnáct křesel v horní komoře Parlamentu drží nejúspěšnější strana letošních voleb — ODS. Ta ovšem do svých řad láká někdejší poslankyni za TOP 09 Jitku Chalánkovou (nestr.), hudebníka a podnikatele Ladislava Faktora (nestr.) a českého krále hazardu Ivo Valentu (nestr. za SsČR). „Se všemi třemi senátory se velmi intenzivně bavíme, ale jednání doposud nejsou uzavřená. Je třeba vyčkat na zasedání našeho klubu,“ řekl Deníku Referendum Vystrčil.

Třetí nejsilnější stranou v horní komoře Parlamentu jsou lidovci. Ti mají patnáct senátorů, ale mnoho možností, jak klub početně rozšířit, se jim nenabízí. Nezařazení totiž vyjma Faktora, Chalánkové a Valenty zůstávají jen Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), Jiří Cieńciaľa (nestr. za OSN) a poslední z vyzyvatelů Miloše Zemana v letošních prezidentských volbách Pavel Fischer (nestr.). S Doubravou a Cieńciaľou ovšem KDU-ČSL zájem jednat nemá. „Sítě jsme rozhodili. S Pavlem Fischerem se sejdeme v úterý. Jednáme i s Jitkou Chalánkovou, ale je to na vážkách,“ řekl Deníku Referendum Šilar.

Senátoři se na ustavující schůzi Senátu, kde zvolí jeho nové vedení a rozhodnou i o obsazení jednotlivých výborů a komisí, sejdou sedmnáctého listopadu. V čele horní komory Parlamentu stojí od roku 2010 někdejší předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. V minulém volebním období místopředsedy byli již zmíněný Jaroslav Kubera, Miluše Horská (KDU-ČSL), Ivo Bártek (ČSSD) a Jiří Šesták (STAN).