Pátečním odpolednem začaly komunální a senátní volby. Lidé rozhodnou o obsazení více než šesti tisíc dvou set městských a obecních zastupitelstev, do kterých kandiduje přes 215 tisíc lidí. V sedmadvaceti obvodech po celé České republice občané rovněž v tomto a následujícím týdnu zvolí nové senátorky a senátory. O křesla v horní komoře Parlamentu se uchází 236 kandidátů.

Výsledky komunálních voleb, jak jsme psali v naší analýze, mnohé napoví o síle politického hnutí ANO, míře úpadku ČSSD i stavu pravice. V případě senátního volebního klání lze naopak dle našich odhadů očekávat, že strany reprezentující opozici vůči vládě Andreje Babiš (ANO) v Senátu udrží pohodlnou většinu, ba dokonce zřejmě ještě posílí. Současně je téměř jisté, že ČSSD přijde o post předsedy Senátu a Milana Štěcha (ČSSD) nahradí buď zástupce lidovců, nebo hnutí Starostové a nezávislí.

Bezpochyby půjde o atypické volby. Lze očekávat, že bude nadále pokračovat dezintegrace stranické soustavy a podpora pro jednotlivé subjekty se bude tříštit. Jak v komunálních, tak v senátních volbách ubude hlasů, a tedy i mandátů pro tradiční politické strany. Současně je pravděpodobné, že volby potvrdí úpadek levicových stran — ČSSD a KSČM — a určité posílení tuzemské pravice, především v případě ODS. Silnější budou jistě i Piráti těžící z úspěchu v parlamentních volbách a viditelné práce ve Sněmovně.

Navzdory otřesům na politické scéně zůstávají některé trendy neměnné. I letos se volebního klání účastní výrazně méně žen než mužů. Kandidátek politické strany a hnutí postavily jen necelých třiatřicet procent. V senátních volbách je pak nepoměr ještě výraznější. O zvolení usiluje 42 žen a 194 mužů. Nejvíce žen má na kandidátních listinách tradičně Strana zelených — bezmála šestačtyřicet procent — a nejméně ODS, za kterou jich kandiduje jen jednatřicet procent.

Naopak jistou novinkou je, že mnozí starostové a starostky neobhajují své posty. Podle Sdružení místních samospráv se třináct procent starostů rozhodlo nekandidovat a dalších devět procent se uchází jen o křesla řadových zastupitelů. Sdružení říká, že důvodem je nárůst byrokracie a zpřísnění zákona o střetu zájmů. Současně oproti posledním volbám výrazně stoupl počet obcí, ve kterých byla zaregistrována jediná kandidátní listina. Letos je takových měst přes 1600, tedy o 300 více než před čtyřmi roky.