Volby mohou posílit Senát jako pojistku proti hegemonii Babišova ANO

Předpovídat výsledky senátních voleb je rok od roku složitější. Přesto opět přineseme jejich podrobnou analýzu. Dnes se soustředíme na obecné trendy: proč není úspěšné ANO a proč zřejmě v pozici nejsilnějšího klubu ČSSD vystřídá KDU-ČSL.

Jg_dr_profil

Jan Gruber

01.10.2018 09:00

23905291_10155905803214099_3608492823966844412_n

Lidovecký předseda Pavel Bělobrádek má velkou šanci po volbách v čele Senátu vystřídat sociálního demokrata Milana Štěcha. Foto FB P. Bělobrádka

První říjnový víkend se kromě voleb do obecních a městských zastupitelstev uskuteční také první kolo voleb senátních. Občané jako každé dva roky rozhodnou o obsazené třetiny horní komory Parlamentu. Přestože na politické mapě již několik let dominuje Andrejem Babišem vedené politické hnutí ANO, favoritem letošních senátních voleb ani zdaleka není. Největší šanci na úspěch naopak mají lidovci, kteří směřují k tomu, že po volbách budou mít vůbec poprvé nejsilnější senátorský klub.

Politické hnutí ANO zvítězilo v posledních komunálních, evropských i parlamentních volbách. V roce 2014 nejprve uspělo v klání o křesla v Evropském parlamentu a později na podzim získalo i nejvíce hlasů ve volbách do obecních a městských zastupitelstev, kdy o zhruba dvě procenta porazilo svého koaličního partnera ČSSD. Už před čtyřmi lety, ale nejvíce mandátů připadlo KDU-ČSL, která je silnější v malých obcích, kde k zisku mandátu stačí méně hlasů.

Babišův politický projekt se dočkal vítězství i o dva roky později, kdy občané rozhodovali o obsazení krajských zastupitelstev. Politické hnutí ANO obdrželo přes jednadvacet procent hlasů, zvítězilo v devíti krajích a připravilo ČSSD o její do té doby dominantní postavení. Naposledy Babišova politická firma uspěla loni na podzim, když se ziskem bezmála třiceti procent hlasů suverénně opanovala volby do Poslanecké sněmovny a soupeřící strany nechala daleko za sebou.

Troje volby a pouhých sedm mandátů
Ve senátních volbách se ovšem politickému hnutí ANO dlouhodobě nedaří. Účastnilo se jich již třikrát – nebereme-li v potaz volby doplňovací – ale získalo pouze sedm mandátů. V roce 2012 vyšlo naprázdno. O dva roky později dosáhlo na čtyři senátorské posty. V Praze 9 byla zvolena Zuzana Baudyšová, v Ostravě Petr Koliba, v Lounech Zdeňka Hamousová a v Trutnově Jiří Hlavatý. Ten ovšem svou loňskou kandidaturou do Sněmovny o mandát přišel.

Naposledy – tedy ve volbách, které probíhaly souběžně s volbami krajskými, v nichž politické hnutí ANO zvítězilo – získala dnes nejsilnější sněmovní strana mandáty jen tři. Senátorem za Táborsko se stal Jaroslav Větrovec, v Bruntále uspěl Ladislav Václavec a v Brně lidé zvolili Jiřího Duška.

Současně nic nenasvědčuje tomu, že by politické hnutí ANO mělo letos z dosavadní mizérie vybřednout. Důvod spočívá v tom, že Andrej Babiš, který je se svou stranou zcela ztotožňován, společnost polarizuje. Zatímco si udržuje podporu mezi pětinou až třetinou voličů, daleko větší část ho příkře odmítá a především ve větších městech se proti němu pravidelně demonstruje. To se v dvoukolových senátních volbách silně projevuje.

Voliči navíc mají obvykle tendenci vyvažovat a vítězové sněmovních voleb často propadávají ve volbách senátních. Nadto je třeba zopakovat, že senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních střetů v České republice.

Prvním z nich je dvoukolový systém, kdy se v prvním kole mohou hlasy ne zcela předvídatelně štěpit. Současně lidé preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region. Výraznou roli hraje i tradičně nízká volební účast ve druhém kole, kdy o budoucím senátorovi mohou rozhodnout pouhé stovky hlasů.

Šance pro klidnou sílu
Nejvíce mandátů letos obhajuje ČSSD. Vzhledem k současné slabosti strany, která se ještě stále nevzpamatovala z loňského volebního debaklu, lze ovšem předpokládat, že o pozici nejsilnější senátní strany přijde. To zřejmě přivodí i změnu na postu předsedy Senátu, kde by sociálního demokrata Milana Štěcha, který v horní komoře Parlamentu jako jediný zasedá celých dvaadvacet let, mohl nahradit lidovecký lídr Pavel Bělobrádek.

Současné rozložení sil v Senátu vypadá následovně:

  • ČSSD – 23 členů senátorského klubu, 13 obhajuje mandát
  • KDU-ČSL – 16 členů senátorského klubu, 3 obhajují mandát
  • STAN – 12 členů senátorského klubu, 3 obhajují mandát
  • ODS – 10 členů senátorského klubu, 4 obhajují mandát
  • ANO – 6 členů senátorského klubu, mandát nikdo neobhajuje
  • SENÁTOR 21 – 5 členů senátorského klubu, 1 obhajuje mandát
  • Senátorů nezařazených v klubech je celkem 7 a 3 mandát obhajují.
Právě lidovci tedy představují hlavního favorita letošních voleb. Jsou si toho vědomi a svou předvolební kampaň zaměřili právě na Senát, který slibují udržet proti nedemokratickým silám v podobě politických hnutí ANO a SPD spolu s KSČM. Navíc mohou těžit i z toho, že obhajují jen tři mandáty.

KDU-ČSL má navíc dlouhodobě ve svých řadách řadu regionálně známých i úspěšných politiků, jež se tak stávající vhodnými senátními kandidáty. V neposlední řadě mohou lidovci sázet na podporu ostatních středo-pravých stran v druhém kole voleb.

Statistiky a trendy

Senátních voleb se zúčastní celkem 236 kandidátů a kandidátek, což je téměř stejně jako v předchozích volbách v letech 2016, 2014 a 2012. O mandát usiluje 194 mužů a 42 žen. I tento výrazný nepoměr odpovídá trendům z posledních let, kdy muži obvykle představují více než osmdesát procent všech uchazečů o senátorský mandát.

Největší výběr budou mít letos voliči na Praze 8, kde se do volebního klání přihlásilo hned šestnáct adeptů. Naopak nejmenší možnost volby mají lidé na Vsetínsku a Náchodsku. Tam budou vybírat jen ze šesti kandidátů. Bez zajímavosti není ani to, že téměř čtyřicet procent všech zájemců o senátorský mandát je starších šedesáti let.

Nejstarším kandidátem je devětasedmdesátiletý Karel Rudolf Mazáč, jenž usiluje o zvolení na Praze 8 za politické hnutí DOST je DOST!. V letošním roce se právě čtyřicetiletých kandidátů voleb účastní hned pět.

V Domažlicích Piráti nominovali Viktora Krutinu a v Praze 8 Lukáše Wagenknechta, na Praze 8 barvy ČSSD hájí Roman Petrus, v Brně za Moravské zemské hnutí kandiduje Pavel Trčala a na Litoměřicku hnutí NE-VOLIM.CZ do volebního klání vyslalo Jana Vondrouše.

Kandidáty do všech sedmadvaceti obvodů postavily pouze dvě sněmovní strany – KSČM a politické hnutí SPD Tomia Okamury. V barvách dnes nejsilnější senátní strany – ČSSD – se o hlasy voličů uchází třiadvacet lidí. Za politické hnutí ANO jich kandiduje dvaadvacet. ODS do volebního souboje vyslala sedmnáct, KDU-ČSL a Piráti shodně jedenáct uchazečů. TOP 09 je reprezentována pěti a STAN třemi kandidáty.

Pokud jde o stranickou příslušnost, tak nejvíce straníků má na svých kandidátkách – konkrétně pětadvacet – znovu KSČM, následována ČSSD s dvaceti, politickým hnutí SPD s osmnácti a ODS se šestnácti členy vlastní partaje. Za politické hnutí ANO a KDU-ČSL kandiduje shodně deset lidí se stranickou knížkou, za Piráty pak pět a za TOP 09 čtyři. Přes čtyřiačtyřicet adeptů na senátorský post je bez stranické příslušnosti.

Ačkoli senátní volby nabídnou řadu zajímavých střetů a mohou přivést do celostátní politiky několik nových pozoruhodných osobností, na což se zaměříme podrobněji v následujících dnech, jedna věc je dávno jistá už dnes: opozice si udrží v Senátu pohodlnou většinu, ba dokonce ji zřejmě posílí. Horní komora tak zůstane jakous takous pojistkou proti současné vládní koalici.

V následujících dnech vyjdou na stránkách Deníku Referendum další tři díly analýza, která projde jeden volební obvod po druhém a s přihlédnutím k celostátním faktorům zhodnotí situaci především z hlediska lokální politicko-společenské konstelace. Současně zohlední výsledky z předešlých senátních voleb. 


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.