Chci přispět X

I letos se spolu s komunálními volbami koná řada místních referend

Jak se stalo již pravidlem, spolu s volbami se bude konat řada místních referend. Podle zjištění Deníku Referendum hlasovat v místním referendu budou obyvatelé nejméně osmi obcí a měst. Dvě zvažovaná referenda byla zmařena.

(vos)

12.09.2018 22:11

Plzen_2

Jediným referendem, které skončilo v krajském městě závazným výsledekem, je dodnes referendum v Plzni z roku 2013. Foto Archiv DR

Místní referenda, která by se měla konat spolu s komunálními volbami, vyhlásilo do dnešního dne osm obcí a měst. Ve všech vyhlášených referendech, kromě Lipníka na Třebíčsku a Horních Počapel na Mělnicku, budou lidé hlasovat souběžně s komunálními volbami. Dvě plánovaná referenda místní zastupitelstva zmařila, jedno ještě čeká na posouzení magistrátem.

Logistická centra? Nechceme
Stavba logistického centra Penny Marketu vyvolala obavy mezi obyvateli Velkého Beranova na Jihlavsku. Obávají se, že v důsledku stavby se ve městě zvýší kriminalita. Proti výstavbě argumentují také nedostatkem informací o projektu.

Požadavek na vyhlášení referenda proti stavbě městské zastupitelstvo v půlce června nepřijalo, iniciátoři referenda se tak obrátili ke Krajskému soudu v Brně. Ten stanovil termín konání referenda na 5. a 6. října, tedy souběžně s volbami do zastupitelstev obcí.

Logistické centrum chce vybudovat také společnost Goodman na území obce Zdiby u Prahy. Občanská iniciativa Stop haly Goodman proti ní bojuje už dva přes dva roky. Haly centra by měly zabírat víc než patnáct hektarů mezi dálnicí D8 a okrajem obce.

Také zde je referendum plánováno na 5. a 6. října. „Petiční archy pro referendum nám podepsalo devadesát procent kolemjdoucích, osmdesát z nich se vyjadřovalo proti výstavbě. Neočekáváme, že by se to změnilo,“ sdělila Deníku Referendum Magdaléna Sabolová z tamější občanské iniciativy.

Konflikty o obecní budovy a nadměrnou dopravu
Místní referendum vyhlásilo na 5. a 6. října i město Hronov na Broumovsku. Obsahuje tři otázky, ve kterých lidé odpoví, zda souhlasí se stavbou nového městského úřadu v budově přístavby Jiráskova divadla a zda souhlasí s prodejem radnice a domu U Zeleného stromu, které jsou majetkem obce.

Zastupitelstvo místní referendum vyhlásilo 27. června poté, co v květnu Krajský soud v Hradci Králové potvrdil bezvadnost návrhu. Přípravný výbor požádal soud o ochranu poté, co zastupitelstvo původně posoudilo návrh jako vadný a vyzvalo výbor k jeho doplnění.

Přípravný výbor, složený z opozice, na původním znění trval a soud mu dal za pravdu. Nápad uspořádat referendum vznikl po únorovém rozhodnutí zastupitelstva, které schválilo prodej dvou radničních budov a úvěr padesát milionů na dostavbu úřadu. Obyvatelé se proti rozhodnutí postavili, bylo by podle nich rozumnější domy opravit a radnici nepřesouvat.

O referendum v nedalekém Novém Městě nad Metují stáli obyvatele města již v roce 2014. Přípravný výbor uspořádat současně s minulými komunálními volbami. Jejich návrh ale zastupitelstvo odmítlo jako vadný. Vytýkalo výboru, že otázky nespadají do samostatné působnosti obce.

Výbor proto zažádal o přezkoumání krajský soud v Hradci Králové, který nedostatky potvrdil. Na změny v návrhu však výbor nepřistoupil podal žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V březnu 2015 Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch přípravného výboru. Zrušil usnesení krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Referendum navrhli odpůrci plánované přeložky silnice I/14. Silnice vede od Rychnova nad Kněžnou do Náchoda přímo přes historické náměstí Nového Města nad Metují.

Nákladní doprava dříve jezdila jinudy, po silnici z obce Spy do Krčína, která fungovala jako obchvat. Její tříkilometrový úsek však začalo Ředitelství silnic a dálnic v půlce dubna opravovat, a těžká vozidla si tak znovu začala zkracovat cestu přes historické centrum města. Přeložka I/14 by měla vést od obce Spy podél železniční trati směrem k vlakovému nádraží a dále k Vrchovinám, mimo obydlený Krčín a centrum města.

Členové výboru usilují o zbudování regulérního obchvatu, který by byl blíže k centru než přeložka a dopravu by odváděl směrem k České Skalici. Na plánované přeložce jim vadí především to, že by město rozdělil dopravní koridor pro kamionovou dopravu, a zvýšil by se tak hluk i emise.

V referendu obyvatelé odpoví, zda jsou proti stavbě přeložky a přejí si vytvoření obchvatu. Podle soudu bude mít referendum konzultativní význam, tedy i v případě, že bude platné, výsledek pro město nebude závazný, ale jen doporučující.

U Mělníka o spalovně, v Brně o výstavbě bytů, v Trubíně o samostatnosti
O výstavbě zařízení pro energetické využití odpadů na území obce budou hlasovat v pátek 21. září obyvatelé Horních Počapel u Mělníka. Referendum vyhlásilo zastupitelstvo obce, které již předtím vyslovilo nesouhlas s výstavbou spalovny v rámci projednávání dokumentace Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (takzvaná EIA).

Odpad by se do spalovny svážel z celého kraje, největší obavy mají odpůrci spalovny z velké dopravní zátěže. Proti jsou kromě místních obyvatel také ekologové, podle kterých je spalovna zbytečná, neúměrně drahá a škodlivá pro životní prostředí.

Spalovna má začít fungovat do roku 2024 jako součást nynějšího areálu Elektrárny Mělník. Investorem záměru je společnost ČEZ. Starosta obce Jiří Svačina však předpokládá, že výsledkem referenda bude nesouhlas se záměrem. Deníku Referendum Svačina sdělil, že v takovém případě nemůže vedení města zaručit nic víc než snahu stavbu překazit.

V brněnském Novém Lískovci budou v referendu hlasovat taktéž v době konání voleb. V lokalitě Kamenný vrch by mělo vzniknout asi pětatřicet nových domů s 550 byty. Odpůrcům záměru vadí především nedostatečný počet parkovacích míst a malý počet obchodů v plánovaném místě výstavby. Výsledek referenda však může být závazný pouze pro danou městskou část, magistrát města Brna ho nemusí zohlednit.

O případném připojení k sousednímu Královu Dvoru budou rozhodovat v době voleb obyvatelé Trubína na Berounsku. Důvodem k navrhovanému připojení je podle člena přípravného výboru referenda Tomáše Dočkala malý rozpočet Trubína. Na stránkách spolku Změna pro Trubín uvádí mezi výhodami připojení obce k sousednímu městu například přístup dětí do královedvorské školy a školky nebo zlepšení dopravního spojení.

V jednání je také liberecké referendum, které obsahuje pět otázek. Týkají se bezplatné dopravy pro seniory a děti do patnácti let, koupě zámku, rekonstrukce chátrajícího amfiteátru, koupě hráze rybníku Tach a regulace hazardu.

Magistrát města Liberec by měl v tomto týdnu návrh referenda posoudit. Pokud ho shledá bezvadným, bude předložen radě ke schválení. Navržený čas konání referenda je taktéž termín komunálních voleb, tedy 5. a 6. října.

Odpor proti jaderným úložištím
Obec Lipník na Třebíčsku vyhlásila místní referendum už na 28. září. V něm se bude obyvatel ptát, jestli souhlasí s vybudováním úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě, do které Lipník spadá.

Místostarosta Lipníku Pavel Nedvědický (Bez politické příslušnosti, kterého Deník Referendum kontaktoval, výsledky referenda nedokáže odhadnout, neví, co by obyvatelům na úložišti mohlo vadit a nechce posuzovat, jak bude v případě jejich nesouhlasu reagovat Správa úložišť radioaktivního odpadu, která lokalitu, zahrnující Lipník pro úložiště vybrala.

Referendum vyhlásilo zastupitelstvo a termín konání určilo na 28. září kvůli údajně neostatečným kapacitám úřadu. „Dělat to spolu se senátními a komunálními volbami by znamenalo, mít jinou volební místnost i komisi a schránku,“ řekl starosta Lipníka Miroslav Svoboda Českému rozhlasu.

Správa úložišť radioaktivního odpadu v současnosti zkoumá devět lokalit, které vybrala jako nejvhodnější pro vznik úložiště jaderného odpadu. Z nich by měla vybrat čtyři, kde provede důkladnější průzkum horninového masivu. Lipník patří spolu s obcí Boňov, Dolními Vilémovicemi, Jaromeřicemi nad Rokytnou, Myslibořicemi, Otašovem na Moravě, Příložany, Ratobořicemi a Zárubnicí do lokality Na Skalním.

Proti úložišti se vyslovily v červnovém referendu Jaroměřice nad Rokytnou. Vytipované lokality zahrnují celkem pětapadesát obcí a měst, v referendech plánované úložiště odmítl už Budišov, Hodov, Nárameč, Oslavička, Oslavice, Osové, Rohy, Rudíkov a Vlčatín.

Zlín ani Písek se referenda nedočkají
O navrácení vodáren městům a obcím chtěli v referendu rozhodnout obyvatele Zlína. Od roku 2004 jsou totiž městské kanalizace a vodovody ve správě společnosti Moravská vodárenská z koncernu Veolia. Dvě ze tří otázek, které Spolek Aliance Voda Zlínsku navrhl, jsou však podle stanoviska ministerstva vnitra v rozporu s právními předpisy.

Přípravný výbor referenda se obyvatel Zlína chtěl ptát, zda by vedení města mělo na valné hromadě Vodovodů a kanalizací Zlín prosazovat ukončení smluv s Moravskou vodárenskou a na nejbližší valné hromadě odvolat jeho stávající členy orgánů. Poté by místo nich měli zvolit nové, kterým by uložilo plnění výsledků referenda.

Podle stanoviska ministerstva vnitra však nikdo není oprávněn udělovat představenstvu společnosti pokyny ohledně obchodního vedení firmy. Město také nemá přímý vliv na vedení společnosti, je pouze největším akcionářem.

Petiční archy za konání referenda podepsalo přes 6900 obyvatel, tedy dostatek k jeho vyvolání. Podle předsedy přípravného výboru referenda Pavla Zezuly výbor otázky v žádném případě nepřeformuluje. „Otázky považujeme za správné, stanovisko ministerstva, kterým se zastupitelstvo ohání, není právně závazné.

Hlavním důvodem neuskutečnění referenda je neochota rady, která nevyhlásila mimořádné jednání, čímž ho zablokovala,“ řekl Deníku Referendum Zezula. Přípravný výbor soud o přezkoumání návrhu žádat nebude a návrh znovu předloží novému říjnovému zastupitelstvu.

Druhé zmařené referendum navrhoval člen píseckého zastupitelstva Rudolf Tyll (TOP 09). Navázalo by na referendum z roku 2013, ve kterém si obyvatele odhlasovali stavbu nového plaveckého bazénu. Na jeho stavbu vypracovalo zastupitelstvo projekt. Maximální částku, kterou město může uvolnit, určili zastupitelé na 283 milionů korun, za tuto cenu se však žádná firma ke stavbě nepřihlásila.

Návrh TOP 09 na konání referenda, ve kterém by obyvatele rozhodli, zda souhlasí se stavbou bazénu za cenu 356 milionů korun bez daně ale zastupitelé v Písku v srpnu zamítli. O budoucnosti projektu bazénu tak rozhodne budoucí vedení města.

Místní referenda jsou úspěšná hlavně v menších obcích
Místní referenda se konají podle zákona, který vstoupil v platnost v lednu 2004. Zákon se opírá o ústavu, která referendum výslovně uvádí jako jednu z cest, jak se občané mohou přímo podílet na správě veřejných věcí. Obecný zákon o celostátním referendu Česká republika zatím nemá. V místním referendu má právo hlasovat každá osoba, která je oprávněna volit do zastupitelstva.

Místní referendum vyhlašuje zastupitelstvo z vlastní vůle nebo na návrh přípravného výboru, který musí tvořit nejméně tři občané příslušné obce či města. Návrh přípravného výboru se podává na obecní úřad spolu s podpisovou listinou. Potřebný počet podpisů na listině se odvíjí od počtu obyvatel: třicet procent oprávněných osob v obcích do tří tisíc obyvatel, dvacet procent v obcích do dvaceti tisíc obyvatel, deset procent v obcích do dvou set tisíc obyvatel a šest procent v obcích nad 200 000 obyvatel.

Po podání má úřad patnáct dní na přezkoumání návrhu, pokud objeví nedostatky, vyzve zmocněnce přípravného výboru k jejich odstranění ve lhůtě, která nesmí být kratší než sedm dní. Zastupitelstvo pak může na základě návrhu referendum vyhlásit, rozhodnout, že místní referendum nevyhlásí nebo rozhodnout o navrhované otázce bez referenda.

Nevyhlásit referendum může zastupitelstvo jedině v případě, že se jedná o otázku, která nespadá do samostatné působnosti obce nebo města nebo se otázka týká některé z výjimek uvedených v zákoně. Pokud přípravný výbor s názorem zastupitelstva nesouhlasí, může se domáhat, aby referendum o navrhované otázce vyhlásil soud.

Výsledky referenda jsou platné v případě účasti nejméně pětatřiceti procent oprávněných voličů. Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina hlasujících, kteří se místního referenda zúčastnily, a zároveň alespoň pětadvacet procent všech osob oprávněných hlasovat.

Místní referenda se konají se v termínu, které stanoví zastupitelstvo obce nebo statutárního města. Poté, co v prvních letech platnosti zákona zastupitelstva někdy vyhlašovala na termíny mimo volby s úmyslem takovou obstrukcí snížit účast, zavedly správní soudy svými rozsudky praxi, podle níž se referendum musí konat souběžně s volbami, pokud to přípravný výbor navrhuje a je to technicky možné.

I tak praxe ukazuje, že ve větších městech je hranice stanovená pro závaznost výsledku ve výši pětatřicet procent příliš vysoká, protože odpůrcům přípravného výboru referenda se vyplácí odrazovat veřejnost od účasti v něm. Ve krajských městech se tak podařilo dosáhnout závazného výsledku pouze v roce 2013 v Plzni, kde se referendum konalo společně s prezidentskými volbami, při nichž byla nezvykle vysoká volební účast.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.