Vyjednávání o pražské koalici může promluvit do výsledků senátních voleb. Lídr hnutí Praha Sobě Jan Čižinský prohlásil, že uspěje-li ve volebním klání a získá post radního na magistrátu, vzdá se poslaneckého mandátu. V takovém případě by na jeho místo jakožto náhradník nastoupil někdejší ministr kultury Daniel Herman, který se na Chrudimsku uchází o senátorský post. Kdyby ve druhém kole uspěl a Čižinský záhy rezignoval, Herman by o místo v horní komoře Parlamentu zřejmě přišel a v Chrudimi by se konaly nové volby.

„Jde o teoretický problém, který ovšem v praxi nenastane. Budu-li zvolen senátorem, okamžitě rezignuji na nástupnictví v Poslanecké sněmovně. Vím, že to není obvyklé, aby někdo rezignoval pouze na  nástupnictví, nikoliv na mandát. Proto celou situaci řeším se zástupci sněmovního mandátového a imunitního výboru. Navíc jsem v kontaktu s Janem Čižinským, takže je vyloučeno, aby jeden udělal něco, o čem by druhý nevěděl,“ řekl Deníku Referendum Herman.

Otázka případného Hermanova nástupnictví ve Sněmovně je ale komplikovanější, než jí bývalý ministr kultury líčí. V roce 2011 totiž legislativní odbor Senátu zpracoval stanovisko, které říká: „Náhradníkovi na funkci poslance, kterému vznikne mandát poslance dříve, než mandát senátora, zůstane mandát senátora a jeho poslanecký mandát zanikne dnem zvolení senátorem. Opačně pak platí, že náhradníkovi na funkci poslance, kterému vznikne mandát senátora dříve, než mandát poslance, zůstane mandát poslance, tedy mandát pozdější a jeho senátorský mandát zanikne dnem vzniku jeho poslaneckého mandátu.“

Obdobná situace jako dnes, totiž nastala i před sedmi lety, kdy zemřel kladenský senátor Jiří Dienstbier starší a na Kladensku se konaly doplňovací volby. V nich kandidoval syn někdejšího ministra zahraničních věcí Jiří Dienstbier mladší, který byl zároveň náhradníkem tehdejšího sociálně demokratického poslance Martina Peciny, jež se po brněnském sjezdu ČSSD chystal rezignovat na poslanecký mandát.

Pecina vědom si zmíněného stanoviska legislativního odboru Senátu se proto rozhodl vzdát se funkce poslance ještě před vyhlášením výsledků senátních voleb. „Krok, který učiním teď, jsem chtěl učinit až v dubnu, ale protože jsem byl seznámen s tím, že výklad naší Ústavy je takový, že bych svým dubnovým krokem učinil nebo možná způsobil nové doplňovací volby do Senátu, což bych skutečně nerad, tak ho učiním dnes,“ řekl Pecina na na sklonku března 2011 na půdě Sněmovny a vzdal se mandátu. Dienstbier se stal na dva dny poslancem. A po zvolení senátorem jej v dolní komoře Parlamentu nahradil Miroslav Svoboda.

Nejasný právní výklad

Ústavní právníci nicméně upozorňují, že popisovaná otázka není zcela jasná. „Čistě z hlediska zákona je výklad takový, že Herman by v případě zvolení a následné Čižinského rezignace o křeslo v Senátu přišel,“ řekl Deníku Referendum Marek Antoš působící na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Na druhé straně lze použít výklad, který sleduje zájem kandidáta a jeho právo ucházet se o volené funkce. Ten by měl dát přednost tomu, by se Herman stal senátorem, případně řekl, jakou funkci chce vykonávat,“ doplnil Antoš s tím, že se přiklání k druhému výkladu.

Opačného názoru je ovšem Antošův kolega z téže katedry Jan Kudrna. „Čižinského prvním náhradníkem je Herman. Ten teď postoupil do druhého kola v senátních volbách na Chrudimsku. Pokud bude zvolen a pokud se Čižinský vzdá poslaneckého mandátu až po sobotě, tak Chrudimské čekají nové senátní volby. Pokud by se Čižinský vzdal mandátu do pátku a Herman byl zvolen senátorem, tak bude senátorem a v sobotu se poslancem stane Hayato Okamura,“ uvedl Kudrna.

Vedoucí katedry politologie a sociologie z pražské právnické fakulty Jan Kysela se v rozhovoru pro Deníku Referendum přiklonil k Antošovu stanovisku. Současně upozornil na situaci z roku 2016, kdy se o senátorský post ucházel tehdejší poslanec a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jeho prvním náhradníkem tehdy byl v roce 2014 zvolený senátor, ředitel Zemského hřebčince v Písku Karel Kratochvíle.

Kysela Deníku Referendum řekl, že před dvěma lety vznikla mezi legislativními odbory obou komor Parlamentu, předsedou Sněmovny a samotným Kratochvílem dohoda, že mu poslanecký mandát nepřipadne, neboť o něj nestojí. Důvodem byla mimo jiné skutečnost, že volební období Poslanecké sněmovny končilo, zatímco jemu v Senátu zbývaly ještě čtyři roky. Mládek ovšem ve volebním klání neuspěl, protože ve druhém kole prohrál s Jaroslavem Větrovským. A připravené řešení tedy nebylo otestováno v praxi.

Vzhledem ke složitosti situace a nejasnému právnímu výkladu je proto možné, že se otázkou nakonec bude muset zabývat Ústavní soud, který by rozhodl, jaký z mandátů Hermanovi náleží.