Když premiér Andrej Babiš ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně prohlásil, že bude usilovat, aby Česká republika opustila proces přijetí Globálního kompaktu o migraci, dal předčasný vánoční dárek všem extremistům, kteří si nejen u nás z dokumentu udělali svůj terč.

Pokud by svá slova proměnil v činy, zařadil by se po bok Donalda Trumpa, Viktora Orbána a Sebastiana Kurze, tedy lídrů států, kteří z jednání, jichž se od počátku účastnilo všech 193 členů OSN, dosud vycouvali. Nutno dodat, že všichni jako jeden muž tak učinili pod smyšlenými či zástupnými záminkami a z důvodů, které mají s textem vyjednávaného dokumentu pramálo společného.

Ve skutečnosti snad dnes není dokumentu, o kterém by panovalo tolik mýtů a nepravd, jako je právě Globální migrační kompakt. Mezi ty nejpopulárnější patří, že zakotvuje lidské právo na migraci (nezakotvuje), že státům ukládá přijímat neregulérní migranty z Afriky a Blízkého východu (neukládá) a že je právně závazný a vymahatelný (není).