Nová brněnská koalice nechce otevřené vzdělávání

Laura Fónadová

Úmysly nové brněnské koalice v oblasti vzdělávání vyvolávají vážné obavy z prohloubení sociální a etnické segregace na základních školách, což je přístup, na který doplácí řada dětí i společnost mařením talentů.

V Brně se v současnosti dosti intenzivně diskutuje o tom, co se dá očekávat od nové magistrátní koalice, zejména ohledně rezidentního parkování a také ve věci sociálních projektů v oblasti bydlení. Stranou pozornosti zatím stály její plány týkající se školství.

To, co se lze dočíst v koaliční smlouvě nového vedení města, je poměrně znepokojující a naznačuje, že se nové vedení rozhodlo — alespoň v oblasti školství — pro směr, který nebude progresivní. Naopak. Dokonce půjde proti tomu, co se v oblasti základního vzdělávání na celostátní úrovni prosazuje.

Podívejme se, co je uvedeno v koaliční smlouvě: „Budeme podporovat různorodé směřování a specializace základních škol…“, což je ve značném rozporu se závazky Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (viz strategická priorita č. 3 neumožňovat formální diferenciaci vzdělávacích cest na nižších stupních vzdělávání). Text koaliční smlouvy v tomto směru dokonce přitvrzuje: „Umožníme a podpoříme finanční spoluúčast sdružení rodičů a dalších subjektů na zvyšování kvality výuky.“

Vnější diferenciace veřejných základních škol, a nechme nyní záměrně stranou víceletá gymnázia, se už v Brně léta děje. Prokazují to údaje o spádové turistice a také praxe tak zvaných výběrových tříd. Podporovat či prohlubovat další diferenciaci, a to například „prostřednictvím finanční spoluúčastí rodičů na zvyšování kvality výuky“ znamená značnou hrozbu socioekonomické a také etnické selekce dětí.

×