Zřejmě nejrespektovanější televize světa, britská BBC, proslulá svou objektivitou, nedávno vydala svým redaktorům metodický pokyn, aby při informování o klimatických změnách už do vysílání nezahrnovali popírače klimatických změn. Je to důležitý příklad toho, že pravdivost zprávy by měla mít jasnou přednost před její vyvážeností.

Měla by to být lekce i pro naše novináře, kteří často o tématu nic nevědí, bojí se, aby něco nezkazili, a tak se snaží být „objektivní“, nechávají znít dva názory, aniž by přemýšleli, zda jim jedna ze stran nelže. Problém je v tom, že novinář často není veden k hledání pravdy, ale k udržení alibistického zdání „vyváženosti“; pokud není svým médiem za manipulace přímo placen.

Množství zpráv v takto pokřiveném zrcadle české žurnalistiky pak vypadá takto: tvrzení A — lež, tvrzení B — pravda dostanou na chlup stejný prostor. Musíme být objektivní, hájí se médium. Čtenáři, diváku, vyber si, nebo si to nastuduj, abys zjistil, kdo mluví pravdu a kdo ne. Ale ani čtenář, natož divák nebude studovat téma a odvádět práci za redaktora. Čtenář rezignuje — na čtení i na pravdu.

Při čtení oné zprávy z britských ostrovů se mi vlil do žil hřejivý balzám úlevy, které již desetiletí kornatí vlivem marné zloby a stovek reakcí na hloupost klimatických popíračů v České republice, kde se jich na kilometr státu urodilo patrně nejvíce na světě. Klausovi skeptičtí nohsledi si asi nevšimli, že jejich hlavní guru veřejně už asi před rokem své bludné učení odvolal.

Stále urputně setrvávají na své české pštrosí cestě popírání změn klimatu. Navzájem se řadou demagogických argumentů hodných těch nejprovařenějších konspirací ujišťují o pravdivosti přesvědčení ve své neuvěřitelně hloupé bublině, principiálně, a nikoli příliš vzdáleně, připomínající obnovený proud vyznavačů teorie o placatosti Země.

↗

Mapa placaté Země vyhotovená na konci 19. století Orlandem Fergusonem. Repro DR

Opravdu je těžko uvěřit, do jaké míry (a jak se to vlastně stane?) je možné poškodit myšlení, aby bralo vážně například teorie o placaté Zemi v době družic, satelitních snímků, v podstatě pro každého dostupných aplikací, jako například Google Earth, kde si můžete planetou točit prakticky v ruce a přiblížit a oddálit každé místo na Zemi s takovou přesností, že lze spočítat lidi na rodné návsi v době snímkování. Jaká strašná temnota nevědomosti to padá na lidi paradoxně v době, kdy mají tolik vědění doslova nadosah?

Se změnami klimatu to není jiné. Jak je možné pochybovat o oteplování v době neustálého růstu teploty na planetě, překračování stále nových a nových teplotních rekordů, jistoty tání ledů, praktické jistoty většinového podílu lidské činnosti, která to způsobuje? Jak je možné pochybovat o kulatosti koule? Jan Hollan praví, že klimaskeptici ve skutečnosti neexistují. Jsou jen lidé, kteří nečtou. BBC mu právě teď dala za pravdu.

Mám podobný názor. V České republice rozumí každý všemu. Lidé se směle vyjadřují zejména na Facebooku, aniž mají ke svému vyjádření jediný relevantní podklad mimo svoji dojmologii. Týká se to i složitých otázek v oblasti ochrany přírody, životního prostředí, aplikované chemie nebo fyziky. Funguje zde asi psychologický efekt: hlupák si myslí, že je nejchytřejší ze všech, rozumný o sobě a argumentech pochybuje a prověřuje.

Občas sám vyjevím určitý názor vycházející z třicetiletého studia a praxe v oboru. A nenajde se jediný den, aby se neobjevil nějaký oponent, z něhož se nakonec vyklube naprostý laik bez jakéhokoli vzdělání či jen základních informací z oboru, který briskně glosuje, pochopitelně v opozici, a sebejistě plácá jeden nesmysl za druhým.

Opozice vůči rozumu je nová moderna mediální žumpy, zarputilé setrvávání na stokrát vyvrácených faktech (neoteplování, existence chemtrails, bizarní konspirace všeho druhu). A ty skutečné konspirace naopak tito lidé vůbec ani nezahlédnou, a podléhají jim, aniž o tom vědí. Jsou takto schopni slupnout lži i s navijákem, jako například v kauze břidlicových plynů, roundup je ekologický, chemie je bezpečná, a také že když něco škodí násobně více než já, moje malé škození je přijatelné.

Važme si proto BBC, že nechce ztrácet čas planými diskuzemi. Je nejvyšší čas pokračovat v tvrdé práci na snížení oteplování. Bylo by zcela iracionální diskutovat o něčem, co již každý den pociťujeme. Je to jako zpochybňovat, že Titanic se potápí, když hladina začíná pohlcovat palubu.

Doufejme, že všechna česká média najdou podobně jako BBC odvahu provozovat žurnalistiku tak, jak bývalo zvykem v demokratických obdobích historie naší země. A namísto vyváženosti začaly hledat pravdu.