Pákistán rozhoduje o své nejbližší budoucnosti. Více než sto milionů oprávněných voličů v nestabilní jaderné mocnosti dnes může volit své zástupce, kteří v následujících týdnech rozhodnou o osobě příštího premiéra.

Průběh voleb poznamenaly zásahy armády, mediální cenzura a v neposlední řadě brutální násilí. Bombové útoky na dvě předvolební shromáždění si 13. července vyžádaly 154 mrtvých, další bomba v samotný den voleb zabila nejméně jednatřicet lidí a objevují se také útoky na jednotlivé kandidáty, ba i přestřelky mezi jejich příznivci.

Co trápí Pákistán

Právě otázka bezpečnosti a aktivit ozbrojených skupin patří mezi největší problémy dnešního Pákistánu. V zemi působí pákistánská odnož Tálibánu, zodpovědná za útok na školu z roku 2014, při kterém zemřelo přes sto dětí, buňka tzv. Islámského státu a nepřeberné množství dalších džihádistických a separatistických organizací.

Cílem jejich útoků jsou nejčastěji bezpečnostní složky a příslušníci diskriminovaných náboženských menšin, četné bombové a sebevražedné útoky si ale v posledních letech vyžádaly tisíce dalších obětí. Volební kampani přesto výrazně dominovala jiná témata, především systémová korupce, s níž bývají spojovány velké tradiční strany.

Právě kvůli obviněním z korupce byl loni odstraněn z funkce a letos na deset let odsouzen premiér Naváz Šaríf. Spolu s ním ve vězení skončila jeho vlastní dcera a řada funkcionářů současné vládní strany i opozice, tisíce z nich čelí policejnímu vyšetřování.

Pákistánci jsou také nespokojeni s hospodářskou situací. Stabilní ekonomický růst poháněný masivními čínskými investicemi se neprojevil ve významném nárůstu životní úrovně. Navíc panují obavy, že by kvůli vysoké míře zadlužení mohla být pákistánská vláda znovu nucena požádat o záchranný balíček od Mezinárodního měnového fondu (MMF), což by znamenalo škrty a propouštění.