Novou pákistánskou vládu sestaví pragmatičtí konzervativci z Pákistánské muslimské ligy vedené Navázem Šarífem (PML-N). Rozhodly o tom víkendové všeobecné volby. Výsledky nejsou doposud kompletní, PML-N ale již získala 125 federálních poslanců z 272, což je čtyřikrát více než druhá nejúspěšnější strana. Nyní jde tedy už vlastně jen o to, zda budou konzervativci vládnout sami, anebo s některými z menších uskupení.

„Děkujme Alláhovi, že dal Pákistánské muslimské lize další šanci sloužit Pákistánu a jeho lidu,“ řekl k volebnímu výsledku předseda PML-N Šaríf, který se nyní stane premiérem. „Vyzývám všechny strany, aby se s námi posadily za jednací stůl a začaly řešit problémy naší země,“ uvedl dále.

Vláda konzervativců z PML-N vystřídá koalici v čele s Pákistánskou lidovou stranou (PPP), která spravovala zemi posledních pět let. PPP získala ve volbách dle dosavadních výsledků 31 poslaneckých míst a skončila s velkým odstupem druhá. Třetí největší počet hlasů dostalo protikorupční a nacionalistické Hnutí za spravedlnost (PTI) vedené slavným kriketovým šampiónem Imranem Chánem. PTI má zatím jistých 27 poslanců.

PPP, jejíž vedení tvoří tračně příslušníci rodiny Bhuttových, doplatila dle agenturních pozorovatelů na vleklou energetickou krizi, která se projevuje četnými výpadky proudu, nepřesvědčivou hospodářskou politiku a neschopnost zajistit v zemi bezpečnost. Podle znaleckých rozborů sehrály svoje také většinový volební systém (resp. oslabení voličské základny PPP nástupem PTI), obecný nesouhlas s orientací vlády PPP na USA a útoky Tálibánců na předvolební shromáždění sekulárnějších stran, PPP nevyjímaje.

Co vítěz chystá?

I přes výše uvedená fakta pozorovatelé podobně jasné vítězství PML-N neočekávali. Šaríf má premiérskou zkušenost z devadesátých let, ale když ho v roce 1999 sesadila armáda, nikdo příliš neprotestoval. Politik, za jehož vlády Pákistán vybudoval jaderný arzenál, se stal symbolem bezzásadového státníka, který účelově využíval jak islámského fundamentalismu, tak korupčních sítí.

Do sobotních voleb šel Šaríf s heslem „ekonomika, ekonomika, ekonomika“ a v rámci kampaně sliboval spíše jen obecné věci: hospodářské oživení, zlepšení životní úrovně, uklidnění bezpečnostní situace a rozumný přístup k politicko-náboženským sporům. Voličům to zjevně stačilo. Někteří znalci připomínají, že Šaríf pochází z prostředí velkých průmyslníků, a tak se zřejmě rozšířil dojem, že je nejkompetentnější řešit stávající ekonomické problémy. Jiní odborníci uvádějí, že lidé uvěřili, že si vzal Šaríf ponaučení ze svých chyb, z převratu i z následného pobytu v exilu.

Žádný ze znalejších komentátorů si nyní nicméně netroufá říci, v čem konkrétně se bude vládnutí PML-N lišit do vlády PPP, resp. jak bude vlastně vypadat. Program strany a její předvolební rétorika naznačují lehce vstřícnější přístup k islamistům a pokračování v pragmatické spolupráci s Američany. To se však může vzájemně vylučovat. Šaríf osobně také sliboval velké investice do infrastruktury (konkrétně rozšíření dálniční sítě a vybudování vysokorychlostních železnic); mezi pákistánskými finančníky se ovšem otevřeně mluví o nutnosti získat velkou stabilizační půjčku, a tu je dnes ochoten Pákistánu dát pouze Mezinárodní měnový fond proslulý tvrdými podmínkami.