Únos, který vyplavil na povrch to nejhorší v nás

Matěj Chytil

Reakce českých médií a sociálních sítí na únos dvou českých cestovatelek v Pákistánu odkrývají klubko našich kulturních stereotypů; vlně xenofobie a sexismu vévodí článek Jiřího X. Doležala v Reflexu.

Vzpomínka cestovatele na kamenitou poušť Balúčistánu se zdá být z úplně jiného světa, než toho, v němž se dnes soutěží o nejvíce xenofobní, šovinistický či sexistický výrok na téma unesených cestovatelek. Proč se kolektivní nevědomí české společnosti tak vyděšeně bouří právě v téhle souvislosti?

V létě 2009 jsem s přáteli cestoval na starém britském motocyklu z Indie do Prahy. Protože vjezd s jakýmkoli vozidlem do Číny je téměř nemožný a Afghánistánu jsme se chtěli vyhnout, vydali jsme se jako drtivá většina cestovatelů po jediné zbývající cestě, náhorní planinou Balúčistánu z Kvéty do íránského Zahedánu. Místa, o nichž Jiří X. Doležal píše jako o „děsivém pásu islámu,“ který nesdílí „křesťanské hodnoty jako pohostinnost a vstřícnost k cizincům,“ vypadají při pohledu zevnitř docela jinak.

×
Diskuse
March 20, 2013 v 18.06
ano,
presne tak. Vyraz „destinace“ je krome toho, co pise autor, jako vystrizeny z katalogu cestovni kancelare nebo kursu managementu cestovniho ruchu; oboji miva s cestovanim malo spolecneho.