Muslimem se lze stát poměrně jednoduše. Buď se člověk narodí muslimským rodičům, anebo stačí před dvěma svědky pronést vyznání víry. Návod poskytují např. webové stránky Islamcz. Ale vyžaduje se samozřejmě vnitřní souhlas s učením.

Obrácení na víru nebo konverze od jednoho náboženského systému k jinému je vždycky především osobní záležitost. Je to rozhodnutí, jehož kořeny a důvody často plně nechápe ani ten, koho se týká. Klasické ztvárnění procesu obrácení nám líčí Skutky apoštolské v deváté kapitole, kde se popisuje, jak se z pronásledovatele křesťanů Saula stal horlivý apoštol nové víry Pavel. Jeho zážitek měl podobu zjevení, které mu způsobilo pád z koně a dočasnou slepotu. Pěkný obraz, i pokud bychom ho chtěli chápat symbolicky.

Konverze se netýkají jen nitra věřících, mají i společenské souvislosti a dopady. Některá náboženství jsou úzce propojena s etnickou příslušností nebo s určitou kulturou, jiná mají univerzalistický nárok. Na jedné straně jsou náboženské dějiny plné násilného obracení na víru, na straně druhé je volba nové náboženské nebo světonázorové příslušnosti často také aktem politickým. Protestantismus jako měšťanská náboženská volba psal dějiny, stejně jako příklon proletariátu k humanistickému ateismu. Časem se ale vyhrocené protiklady často všelijak promíchají, a tak dnes najdeme například ve světové římskokatolické církvi jak silné levicové proudy, tak i extrémní konzervatismus.

Pro některé skupiny a jednotlivce v rámci dnešní „křesťanské civilizace“ může podobnou roli, jakou kdysi hrál protestantismus vůči katolictví, splňovat islám. První taková moderní vlna proběhla mezi černými Američany. Hnutí Islámský národ (zvané někdy Černí muslimové), založené Wallacem Fard Muhammadem v roce 1930 v Detroitu, se rozšířilo do celých USA a získalo desetitisíce příznivců. Zakladatel se považoval za Posla Božího a s učením islámu zacházel velmi volně. V zrcadlovém obrácení černé zkušenosti s bílými považoval bělochy za pouze potenciální lidi, kteří se ještě nestačili vyvinout k plnému lidství, které podle něj ztělesňují černoši.

I známý vůdce amerického odporu proti rasové segregaci Macolm X patřil původně k tomuto hnutí, a když je opustil, aby se stal pravým muslimem, byl jedním z fanatických příslušníků Černých muslimů zavražděn. Nejznámějším afroamerickým konvertitou byl fenomenální boxer, trojnásobný světový šampion v těžké váze a držitel zlaté olympijské medaile z roku 1960 Cassius Clay, který od roku 1964, kdy vstoupil do Islámského národa, přijal jméno Muhammad Ali. I on později konvertoval ke skutečnému islámu. Politický rozměr jeho konverze byl evidentní v boji za práva barevných i v odmítání vojenské služby a války ve Vietnamu z náboženských důvodů.

Jiný pozoruhodný Američan, který se stal muslimem, je bílý a prakticky neznámý. Jmenuje se Terry Holdbrooks, je mu 27 let a prošel podobou cestou jako kdysi svatý Pavel. V devatenácti letech vstoupil do armády, protože chtěl uvést pořádek do svého života po dětství v nefunkční rodině. V roce 2003 byla jeho jednotka odvelena jako stráž vojenského vězení Guantánamo Bay na Kubě. Po roce americkou základnu opustil už s novým muslimským jménem Mustafa Abdullah, které dostal od tamních vězňů. Právě na místě, kde se mají nacházet nejhorší nepřátelé „západních hodnot“, nebezpeční islamističtí teroristé, Terry Holdbrooks nalezl cestu k muslimské víře.