Pákistánskou vládní koalici v neděli opustilo Hnutí Muttahída Kaumí (MQM). Jedná se o odchod již druhé politické strany za několik posledních týdnů. Kabinet Rézy Giláního jím přišel o parlamentní většinu a nyní hrozí, že opozice vyvolá předčasné volby.

Vzniklá situace dle analytiků znervózňuje především NATO a země přidružené k tažení v Afghánistánu. V případě pádu vlády by se totiž musely znovu projednávat podmínky vzájemné spolupráce, zejména míra nasazení pákistánské armády na kmenových územích, jež není v zemi stižené obrovskými povodněmi příliš populární.

Premiér Gilání se proto snaží neustále ujišťovat, že má situaci pod kontrolou. Naposledy se tak stalo v nedělním televizním projevu.

Ztráta parlamentní většiny v Pákistánu neznamená automatický pád vlády. K tomu by došlo až poté, pokud by se opozice spojila a vyslovila vládě nedůvěru. Nejdůležitější politické rozhodnutí tak dle pozorovatelů učiní předseda nejsilnější opoziční strany Muslimská liga Pákistánu (PML-N) Naváz Šaríf.

Šaríf již dříve prohlásil, že nepodnikne nic, co by ohrozilo demokracii v zemi. Podle pozorovatelů však může podlehnout lákadlu průzkumů oblíbenosti, dle kterých by volby v současné době vyhrál.

Ceny, nebo armáda?

Hnutí Muttahída Kaumí bylo druhou největší koaliční stranou. Dle slov svých mluvčích opustilo vládu kvůli údajně zbytečnému zdražení benzínu a zvýšení daní.

„Hned na začátku nového roku vláda zdražila ceny benzínu a petroleje, což je pro lidi, kteří jsou již nyní pod velkým tlakem vysokých cen, neúnosné,“ napsala strana v oficiálním prohlášení.

Podle názoru pákistánského dopisovatele listu Guardian Saída Šáha však bude za krizí mnoho Pákistánců vidět armádu. Předseda MQM, který žije skoro dvacet let v dobrovolném exilu v Londýně, má údajně velmi blízko k armádním velitelům.

Současný armádní velitel Ašfak Kajání v minulosti opakovaně trval na tom, že do politiky zasahovat nebude. Armáda měla ale v minulosti na politiky značný vliv a pravidelně docházelo i k jejich svržení.

„Je to jen další krok vládnoucí třídy k destabilizaci demokracie,“ napsal sloupkař pákistánského internetového deníku Dawn Kamran Šáfí. „Pomáhá jim (armádě) to k tomu, aby dokázali, že politici jsou špatní,“ dodává Šáfí.

Vláda vedená premiérem Giláním se orientuje prozápadně. Spolu s prezidentem Asifem Alím Zardárím a Lidovou stranou zavražděné političky Benazír Bhutové se dostala k moci po volbách v roce 2008, kdy vystřídala vojenský režim generála Parvíze Mušarafa. Od obnovení demokracie začaly do země opět proudit zahraniční půjčky a pomoc, vláda je ale soustavně obviňována z podléhání korupci a klientelismu.