Úřad papeže Františka publikoval v polovině května nový dokument, v němž znovu ostře kritizuje globální ekonomický systém. Za „časovanou bombu“ v něm označuje dále expandující trh s finančními deriváty, jehož kolaps v roce 2008 odstartoval ekonomickou krizi. Na paškál si ovšem bere také daňové ráje a obecněji honbu za ziskem za každou cenu, jenž podle něj prohlubuje nerovnosti.

Publikace nazvaná Oeconomicae et pecuniariae queastiones („Otázky ekonomické a finanční“) volá po silnějších regulacích, jež by byly v souladu s „požadavky spravedlnosti a veřejného zájmu“. Přijetí takových opatření, nezbytných ke zkrocení „predátorských a spekulativních tendencí“, mělo podle Františkova úřadu přijít už pro finanční krizi v roce 2008.

Namísto toho se však „odpověď na krizi často jeví jako návrat k vrcholně krátkozrakému sobectví, které je regulováno zcela nedostatečným rámcem.“ Protože se nehledí na veřejný zájem, nehledí se podle dokumentu ani „na potřebu vytvářet a šířit skutečný blahobyt a vymýtit dnes všude tak evidentní nerovnost“.

Zisk ano, ale ne za každou cenu

Poslední desetiletí dle svatého stolce dokazují, „jak naivní je víra v údajnou soběstačnost trhů“. Dosvědčují současně „nezbytnost přiměřených regulací, které dokážou sjednotit svobodu s ochranou každého jednotlivce a budou zajišťovat zdravé a řádné ekonomické vztahy, především s ohledem na ty nejzranitelnější.“

„Zisk by sledován být měl, ale ne za každou cenu a nikoli jako jediný a totální cíl ekonomické aktivity,“ píše se v dokumentu. „Co je morálně nepřijatelné není zisk jako takový, nýbrž zneužívat nerovnosti k získání nespravedlivých výhod, vytvářet nepřiměřené zisky na úkor jiných lidí, zneužívat své převahy k vykořisťování ostatních, nebo bohatnout skrze poškozování a ničení společných statků.“

V tomto kontextu se Papež jasně staví za regulaci daňových rájů. Je podle něj „nezpochybnitelné, že odčerpaly cenné zdroje ze skutečné ekonomiky a přispěly k vytvoření ekonomického systému založeného na nerovnosti.“