Co dovolují zkoumat záznamy procesu se Slánským
Marián LóžiMarián Lóži, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, hodnotí vědecký přínos nedávného nálezu audiovizuálních záznamů procesu s Rudolfem Slánským. Dozvíme se z nich něco víc než z všeobecně dostupného knižně vydaného protokolu?
Historickou obec i širší veřejnost před několika týdny zaujal unikátní archivní nález čtrnácti kovových a šesti dřevěných beden s audiovizuálními záznamy takzvaného Slánského procesu. Ohlas vzbudilo už jen místo nálezu: stará výrobní hala zkrachovalé fabriky kdesi ve Středních Čechách. To přímo vybízí ke spřádání konspiračních teorií.
Především však rezonovala asociace na stalinské období Československa. Rudolf Slánský totiž představoval jednu z jeho zásadních symbolických figur. Ještě v září 1951 to byl zdánlivě všemocný generální tajemník KSČ, kterému podléhal její rozsáhlý a rozvětvený administrativní aparát. V listopadu téhož roku byl však zatčen a o rok později odsouzen k trestu smrti. A to vše za vlády KSČ. Nález archivních záznamů tak poskytl vždy vítanou příležitost hovořit o notoricky proslulém veřejném procesu, o revoluci požírající vlastní děti, či prostě připomněl politické represe minulého režimu.