Defenestrace nehodných služebníků
Jiří DolejšPřed čtyřmi stovkami let se odehrála událost, která stála na počátku stavovského povstání i následné pobělohorské éry, jež ovlivnily vývoj v našich zemích na dlouhá staletí.
Od druhé pražské defenestrace uplynulo 23. května okrouhlých 400 let. Povstání českých protestantských stavů proti panovníkovi stálo na počátku krvavé třicetileté války o nadvládu v Evropě. Ta přišla starý kontinent nejen na obrovské finanční a materiálové prostředky, ale i na spoustu lidských životů a přinesla i dalekosáhlé politické důsledky. A spor v tehdejším českém království představoval jen určitou zmenšeninu evropského kolbiště.
Stavové nabyli v roce 1609 majestátem císaře Rudolfa náboženských svobod a s tím usilovali o rozšíření svých pozic politických. Česká šlechta neřešila jen spory mezi katolíky a protestanty, ale i svůj letitý spor s centralizačními snahami rakouských Habsburků. Prohrou v tomto zápase se naše země stala de facto provincií vůči Vídni jako sídlu habsburského dvora. Následovaly majetkové konfiskace, ztráta náboženské tolerance a masové odchody do exilu.