V Berlíně začalo „Jaro obsazených domů“. Lidé se bouří proti neúnosným nájmům
Josef PatočkaDevět dlouhodobě prázdných domů obsadili v průběhu neděle lidé z iniciativy #besetzen. V Berlíně je dlouhodobě nedostatek dostupných bytů, nájmy stoupají a chudší lidé jsou vytlačování z města. Protestních akcí přibývá.
Nejméně devět dlouhodobě opuštěných budov obsadili v neděli v Berlíně lidé z občanských iniciativ, pro něž se vžilo označení Hnutí za právo na město. Prozatím tak vrcholí vlna protestů, jež se v německém hlavním městě zvedla letos na jaře proti neustále rostoucím nájmům a násilnému vystěhovávání nájemníků z jejich bytů.
Již v dubnu se na pochodu proti „nájemnímu šílenství“ sešly desetitisíce lidí. Tehdy vznikla široká koalice nájemnických a sousedských hnutí, která se snaží město tlačit k regulacím, jež by situaci změnily.
Radikálnější iniciativa #besetzen (česky #obsazeno) pak vyhlásila „jaro obsazených domů“, jež započalo právě v neděli. Po krachu vyjednávání mezi zástupci iniciativy a politiky z vládnoucí koalice sociálních demokratů, Levice a Zelených, obsazené domy k večeru vyklidila policie.
Organizátoři však slibují v občanské neposlušnosti pokračovat. Jejich protesty nepochybně prohloubí vyhrocenou debatu o bydlení, jehož ceny ve městě zvyšuje deregulovaný trh, spekulace s nemovitostmi i masová turistika.
Čtyřicet ze statisíce prázdných bytů
Největší zájem se v průběhu dne soustředil na opuštěný nájemní dům v Bornsdorfer Strasse ve čtvrti Neukölln. Ten po měsících příprav začala krátce po poledni zabydlovat necelá stovka lidí. Do budovy nanosili nábytek, zásoby jídla i spacáky.
Médiím, sousedům i městu pak předložili projekt, který počítal i se zřízením komunitního centra v místě bývalé školky pro sousedské či vzdělávací aktivity a se svépomocnou opravou budovy. Budova, jež je ve vlastnictví městské firmy, od roku 2012 chátrá. Je v ní přitom i čtyřicet volných bytů. V Berlíně podle odhadů majitelé nechávají volných zhruba sto tisíc bytů, ačkoli město trpí vážným nedostatkem dostupného bydlení.
Podporu si projekt získal od některých starousedlíků ze sousedního domu. „Dům je prázdný už léta,“ cituje sousedku list Neues Deutschland, „myslím si tedy, že to, co tu ti lidé dělají, dává smysl.“
Na místě se sešla řada lidí, kteří chtěli aktivisty podpořit. „Jistě jsou mezi lidmi uvnitř i tací, kteří by tu chtěli sami bydlet. Především chceme ale prázdné byty zpřístupnit těm, kterým dostupné bydlení akutně schází: studentům, bezdomovcům či uprchlíkům,“ vysvětlila médiím záměry iniciativy její mluvčí Lisa Sommerová. „V Berlíně směřuje vývoj k tomu, že se z něj stane město, kde si budou most dovolit bydlet jen bohatí. A tomu se chceme bránit. Bydlení není zboží,“ zdůraznila.
Zhruba o dvě hodiny po obsazení budovy ale dorazila na místo policie. Vzápětí znepřístupnila hlavní vchod. V pozdních večerních hodinách, přestože jednání mezi politiky a zástupci iniciativy ještě probíhala, začala policie na žádost městské firmy dům zadním vchodem vyklízet. Všichni lidé pobývající uvnitř byli zadrženi, a dům je tak k dnešnímu dni opět prázdný.
Proti nájemnímu šílenství
Na vině fenoménu, jemuž obyvatelé města přezdívají expresivně „mietwahnsinn“ - nájemní šílenství - je neregulovaný trh s bydlením, spekulace s nemovitostmi, developerské projekty luxusních bytů i turistický průmysl. Takřka všechny berlínské čtvrti trpí fenoménem, jemuž se souhrnně říká „gentrifikace“ - příliv turistů a bohatších obyvatel, často lákaných bohémskou pověstí místa, pohání zdražování nájmů i služeb a vede k vytlačování chudších nájemníků.
V Berlíně tak úřady každodenně násilím vystěhují z jejich domovů v průměru až dvacet rodin. Strany vládnoucí rudo-rudo-zelené koalice přitom před komunálními volbami přede dvěm lety slibovaly, že neúnosnou situaci napraví.
Ostrá kritika dnes padá především na stranu Levice (Die LINKE), jejíž politička Katrin Lompscherová je v berlínském senátu — městské vládě — zodpovědná za rozvoj a bytovou situaci. Strana během kampaně hovořila o „sociálním městě“ i výstavbě dostupných bytů. Dlouhodobě slibuje také legalizaci obsazování opuštěných budov, které je podle ní „legitimním prostředkem“ v situaci, kdy je „právo na bydlení“ ohroženo spekulacemi s byty. Podobně běžně mluví také Zelení.
Město však dosud zavedlo jen mírné regulace. A bytová krize se dále zhoršuje. Tvrdý postup proti lidem z iniciativy #besetzen se tak zřejmě stane předmětem sporů i uvnitř stran Levice a Zelených, jejichž mnozí zástupci během včerejška obsazování domů vyjádřili podporu.
Další informace:
- taz 40 Wohnungen übernommen
- Neues Deutschland Frühling der Besetzungen hat begonnen
- Frankfurter Allgemeine Aktivisten besetzen neun Häuser in Berlin